ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.1066.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 1066/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M. P., zastoupeného advokátem, proti žalovanému R. R. CZ a.s., o neplatnost veřejné dražby, za účasti advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadce \"Č. d. s. - spořitelního a úvěrního družstva\", družstva, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 55 C 166/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. října 2004 č.j. 8 Co 457/2004-67, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 16.8.2002 u Okresního soudu v Ostravě domáhal, aby bylo určeno, že je neplatná \"dobrovolná dražba dle dražební vyhlášky č. 4-1/2001 pohledávky vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. 119/98 ze dne 2.3.1998, znějící na úvěrový rámec 3.500.000,- Kč, kdy pohledávka Č. d. s. - spořitelního a úvěrového družstva, vůči žalobci představujíce ke dni 30. dubna 2001 hodnotu nesplacené jistiny ve výši 3.500.000,- Kč a hodnotu smluvních úroků ve výši 1.813.479,45 Kč plus smluvní a zákonné úroky z prodlení, pořádaná žalovaným dne 14.8.2001 v 11.00 h v 1 NP restaurace D. V.\". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný jako dražebník provedl dne 14.8.2001 na návrh vedlejšího účastníka veřejnou dobrovolnou dražbu, jejímž předmětem byla pohledávka úpadce za žalobcem vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 2.3.1998 č. 119/98, při které pohledávku vydražila \"fy B. s.r.o.\". Žalobce považuje dražbu za neplatnou, neboť o ní nebyl vyrozuměn, pohledávka byla zpeněžena \"výrazně\" pod její reálnou hodnotou a není ani \"zjevné, co při dražbě bylo vlastně vydraženo\".
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18.2.2004 č.j. 55 C 166/2002-45 zamítl žalobu \"na určení, že dobrovolná dražba konaná dle dražební vyhlášky č. 4-1/2001 pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 119/1998 ze dne 2.3.1998 pořádaná žalovaným dne 14.8.2001 v 11.00 hodin v I. nadzemním podlaží restaurace D. V. je neplatná\", a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poté, co zjistil, že napadená dražba byla dražbou dobrovolnou, jež byla provedena na návrh vedlejšího účastníka (správce konkursní podstaty), a že proběhla dne 14.8.2001, dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba byla podána po uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v ustanovení §24 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že žalobce nebyl k žalobě věcně legitimován, neboť při dražbě nevystupoval jako účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel dražby. Žaloba proto musela být zamítnuta, aniž by bylo možné zkoumat, zda tu byly dány důvody její neplatnosti.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12.10.2004 č.j. 8 Co 457/2004-67 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že žaloba o neplatnost veřejné dobrovolné dražby byla podána po uplynutí tříměsíční prekluzívní lhůty uvedené v ustanovení §24 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žaloba proto musela být zamítnuta a bylo by zcela nadbytečné zabývat se nejen skutečnostmi tvrzenými žalobcem, ale i otázkou aktivní a pasivní věcné legitimace.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že \"celá situace nebyla soudem správně posouzena a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci\". Soudy se totiž \"držely pouze některých stránek věci\" a nepřihlédly k údajům žalobce, z nichž vyplývá, že při provedení dražby došlo k porušení zákona a že žalobci nebylo \"cíleně doručeno oznámení ani dražební vyhláška\", a proto byla \"vydražena za řádově méně než třetinovou cenu původní pohledávka, s ní spojené vlastnické právo k malé vodní elektrárně a byla žalovanému také postoupena zajišťovací směnka, která sloužila k zajištění poskytnuté půjčky\". Žalobce má dále za to, že \"byl bezdůvodně připraven o vysoké finanční prostředky, a to bez svého zavinění\", což je \"posvěceno soudními rozhodnutími, na jejichž počátku je rozsudek odvolacího soudu\". Přípustnost dovolání žalobce dovozuje z ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. a navrhuje, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení §237 o.s.ř.
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.]; to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky [§237 odst.2 písm.a) o.s.ř.], a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [§237 odst.2 písm.b) o.s.ř.].
Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [§237 odst.3 o.s.ř.].
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. §242 odst.3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst.3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst.3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posoudit - s ohledem na dobu, kdy byla provedena napadená dražba - podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., tedy ve znění účinném do 31.12.2002 (dále jen \"zákona o veřejných dražbách\").
Podle ustanovení §24 odst.3 zákona o veřejných dražbách může každý účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel dražby požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v §12 odst.1 a 2, §14 odst.3, §15 odst.1 až 3, §19, §20, §21, §23 odst.1 až 10, §25 a v §26 odst.1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení §2 písm.a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§30 odst.1 zákona o veřejných dražbách). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [§2 písm.n) zákona o veřejných dražbách] a vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo (§24 odst.1 zákona o veřejných dražbách).
Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení §24 odst.3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné dobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanovení §24 odst.3 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (věcně legitimována) a byla-li žaloba podána v tomto ustanovení uvedené prekluzívní lhůtě.
V projednávané věci odvolací soud zamítl žalobu o neplatnost veřejné dobrovolné dražby proto, že byla podána po uplynutí prekluzívní lhůty uvedené v ustanovení §24 odst.3 větě druhé zákona o veřejných dražbách. Žalobce - jak vyplývá z jeho dovolání - správnost uvedeného závěru nezpochybňuje; v dovolání nenamítá ani to, že by žalobu podal včas, a ani nenapadá správnost právního názoru odvolacího soudu, podle kterého je lhůta uvedená v ustanovení §24 odst.3 větě druhé zákona o veřejných dražbách lhůtou prekluzívní.
V soudní praxi nejsou (a vzhledem ke zcela jednoznačné dikci ustanovení §24 odst.3 větě druhé zákona o veřejných dražbách ani být nemohou) žádné pochybnosti o tom, že právo domáhat se u soudu vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby zaniká, nebylo-li uplatněno do tří měsíců ode dne konání dražby, a že tedy opožděně podaná žaloba o neplatnost veřejné dobrovolné dražby musí být zamítnuta, i kdyby byl naplněn některý z důvodů její neplatnosti. Žalobcem v dovolání namítané okolnosti nemohou mít pro rozhodnutí ve věci samé žádný význam. Z důvodu skutečností namítaných v dovolání proto rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam a dovolání podané proti němu žalobcem není přípustné ani podle ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř.
Protože dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud ČR je podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému a vedlejšímu účastníkovi v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2006
JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.
předseda senátu