ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.1672.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 1672/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) N. I., družstvo, b) N. P., družstvo, obou zastoupených advokátem, proti žalovanému R. – I. s.r.o., zastoupenému advokátem, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 20 C 113/2002, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. prosince 2004, č. j. 13 Co 28/2004-223, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu ve Zlíně dne 21.5.2002 (doplněnou podáními ze dne 21.2.2003, ze dne 25.2.2003 a ze dne 10.4.2003) se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že „zástavní právo k nemovitostem, a to k objektu občanské vybavenosti čp. 764 na pozemku parcelní číslo st. 971 (zastavěná plocha a nádvoří), obě nemovitosti v k.ú. M. u Z., obec Z., zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 21.10.1994, dle které bylo vloženo zástavní právo do katastru nemovitostí v řízení vedeném u Katastrálního úřadu ve Z. pod čj. V2 4120/1994 s právními účinky vkladu ke dni 21.10.1994, neexistuje“.
K návrhu žalobců ze dne 12.8.2002 Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 29.11.2002, č.j. 20 C 113/2002-85, rozhodl, že „na místo dosavadního žalovaného Č. o. b., a.s., vstupuje do řízení jako žalovaná Č. k. a.“.
Rozsudkem ze dne 1.7.2003, č.j. 20 C 113/2002-148, Okresní soud ve Zlíně žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podali žalobci odvolání.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14.6.2004, č.j. 13 Co 28/2004-198, rozhodl, že „na místo dosavadního žalovaného Č. k. a. vstupuje do řízení jako žalovaný R.-I. s.r.o. se sídlem O.-P., S. 2/1596, “, a rozsudkem ze dne 2.12.2004, č.j. 13 Co 28/2004-223, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a „každému ze žalobců“ uložil povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 5.112,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. T. G.
Proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 2.12.2004, č.j. 13 Co 28/2004-223, podali žalobci dovolání.
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu ČR dne 19.9.2006 vzali žalobci své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu „v celém rozsahu“ zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2006
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu