Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.06.2006, sp. zn. 22 Cdo 1410/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.1410.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.1410.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 1410/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) H. E., a b) J. E., zastoupených advokátkou, proti žalovaným: 1) J. Z., a 2) J. Z., zastoupeným advokátem, 3) S. M., a 4) L. M., o zdržení se zásahu do vlastnického práva žalobců a provedení vhodného a přiměřeného opatření k odvrácení škody, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 3 C 154/2001, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. listopadu 2004, č. j. 25 Co 239/2004-291, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze 24. 11. 2004 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) z 16. 2. 2004, č. j. 3 C 154/2001-270, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní 1) až 4) byli povinni „zdržet se takových úprav svých pozemků, které způsobují zatékání vody a podmáčení nemovitostí žalobců zapsaných na LV č. 2712 u KÚ J., tj. rodinného domku čp. 177 v J. s vedlejšími stavbami na stavební parcele p. č. st. 497/2, a povinni provést vhodné a přiměřené opatření zabraňující prosakování vody pod nemovitosti žalobců, tj. asanační zářez v pruhu 700 mm širokém podél stávajícího plotu na hranici pozemků p. č. 497/3, 497/1 a 396/1 v k. ú. J., 1,20 m hluboký s drenáží o průměru 100 mm obloženou hrubým štěrkem a dalším propustným materiálem se spádem ke stávající kanalizační šachtě na komunikaci p. č. 1189 a na tuto kanalizaci napojeným“, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Dále odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy dospěly shodně k závěru, že žaloba není důvodná ve smyslu §127 odst. 1 ObčZ ani ve smyslu §417 odst. 2 ObčZ. Žalovaní úpravami svých pozemků neobtěžují žalobce nad míru přiměřenou poměrům zatékáním vody a podmáčením nemovitostí žalobců. Uvedly, že provedenými důkazy, zejména znaleckým posudkem Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v B., bylo prokázáno, že stavby žalobců sice skutečně dlouhodobě trpí působením povrchové i podpovrchové vody, nejsou to však terénní úpravy žalovaných na jejich pozemcích provedené, které jsou příčinou tohoto stavu. Výstavbou domů žalovaných, úpravami jejich zahrad a odváděním vody z jejich domů a pozemku, se dotace vody do nemovitostí žalobců oproti stavu před výstavbou zlepšila ve prospěch žalobců. Úpravou svých pozemků žalovaní nevyvolali žádné ohrožení výkonu vlastnického práva žalobců. Těmito úpravami proto neobtěžují žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Úprava pozemků žalovaných, jak vyplývá ze znaleckého posudku, nezpůsobuje zatékáním vod na pozemky žalobců takové podmáčení nemovitostí, které by při bezchybném založení a provedení staveb způsobovalo tvrzené závady na těchto stavbách. Žalovaní nejsou rovněž ohrožovateli nemovitostí žalobců, neboť příčinou neutěšného stavu staveb žalobců je přítok podzemních vod a nedostatečná zámrzná hloubka základové spáry. Další příčinou trhlin může být i snížení pevnosti pojiva zdiva v původní části stavby a provedení podezdívky z nekvalitních cihel. Podíl spolupůsobení těchto faktorů je 85 – 97%. Přítok povrchových vod z pozemků žalovaných nemá rozhodující vliv na stavby žalobců. Asanační zářez, který žalobci navrhují provést, by vedl ke zlepšení přibližně o 10%, avšak žalobcům se nabízí mnohem výhodnější řešení, které slibuje stávající podmáčení jejich staveb zcela eliminovat a které si mohou realizovat na svém pozemku, aniž by jakkoli omezovali vlastnické právo žalovaných. Žalobci nesplnili důkazní povinnost, pokud se domáhali ochrany svých práv podle §127 odst. 1 ObčZ, když neprokázali, že žalovaní je obtěžují stékáním vody z jejich pozemků, a to nad míru přiměřenou poměrům, nebo, že žalovaní vážně ohrožují výkon jejich práv. Odvolací soud uvedl, že důkaz revizním znaleckým posudkem lze hodnotit jako přesvědčivý a úplný ve vztahu k zadání. Soudu prvního stupně byly předloženy znalecké posudky zpracované mimo soudní řízení, proto je soud nechal podle §127 odst. 2 OSŘ přezkoumat znaleckým ústavem. Důkaz revizním znaleckým posudkem provedl, na návrh žalobců uložil zpracovateli posudku, aby se vypořádal s jejich výhradami ke znaleckému posudku a zpracovatele posudku u jednání také vyslechl. Znalecký ústav se vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami vůči jeho znaleckému posudku a logicky jej odůvodnil. Podle tohoto posudku nejsou žalovaní ohrožovateli nemovitostí žalobců a naopak výstavbou domu, úpravami jejich zahrad a odvádění vody z jejich domů a pozemků se situace zlepšila ve prospěch žalobců. Ani podmínky stanovené v §417 odst. 2 ObčZ tak nejsou v dané věci splněny. Podmínkou pro vyhovění takovému nároku je existence vážného ohrožení, které by mělo původ v počínání žalovaných. Z revizního znaleckého posudku však vyplývá, že voda stékající z pozemků žalovaných nemovitosti žalobců vážně neohrožuje. Navíc vybudování asanačního zářezu není vhodným a přiměřeným opatřením, když žalobci mohou zabránit vlhnutí jejich staveb daleko výrazněji navrhovanou úpravou na jejich pozemcích. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o §237 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť soudy řádně nezhodnotily povinnosti, vyplývající pro žalované z §127 odst. 1 ObčZ, neohrožovat stavbu a oprávnění žalobců domáhat se podle §417 odst. 2 ObčZ, aby žalovaní byli povinni provést vhodná a přiměřená opatření bránící vzniku vážné újmy na nemovitostech žalobců. Toto opatření může negativní důsledky činnosti žalovaných podstatně zmírnit. Soudy se nezabývaly námitkami žalobců k reviznímu znaleckému posudku, který byl proveden bez jakýchkoliv objektivních průzkumů, pouze zhodnotil předchozí znalecké posudky předložené k důkazu, s jejichž závěry se neztotožil. Soudy přesto považovaly tento posudek za řádný a svá rozhodnutí na něm založily. V řízení bylo nepochybně zjištěno, že na základě stavební činnosti žalovaných se terénní poměry na sousedních pozemcích změnily, došlo k jejich kultivaci, do studny byla svedena povrchová voda, byla zasypána jáma, která vznikla při stavební činnosti. Sám soud prvního stupně konstatoval, že stavby žalobců dlouhodobě trpí působením povrchové i podpovrchové vody. Nesprávně však soudy dospěly k závěru, že příčinou tohoto vážného ohrození nemovitostí žalobců není činnost a terénní úpravy na pozemcích žalovaných. Před výstavbou nemovitostí žalovaných, kdy na sousedícím pozemku nebyla provedena navážka a pozemky byly u hranic v jedné rovině, k podmáčení nemovitostí nedocházelo. Ze znaleckého posudku ing. J. N. a také z revizního znaleckého posudku str. 11 vyplývá, že je třeba zabránit stékání podpovrchové vody k domu žalobců, z čehož je zřejmé, že závěr soudů obou stupňů, že příčinou ohrožení nemovitostí žalobců není činnost žalovaných, není správný. Žalobci mají za to, že předloženými znaleckými posudky bylo prokázáno, že výrazné zhoršení hydrogeologické situace nastalo vlivem staveb a terénních úprav žalovaných, a to především provedením terasovité úpravy, kultivací povrchů umožňující větší sycení spraší vodou, svedení střešní vody do studny v rozporu s §6 zákona č. 254/2001 Sb., neoddrenážováním jámy po vápně a jejím zasypáním pískem. Pokud jsou žalovaní schopni provedením opatření navrhovaných žalobci alespoň zmírnit dopad jejich činnosti způsobující ohrožení nemovitostí žalobců, mělo jim být provedené opatření podle §417 odst. 2 ObčZ nařízeno. Ze znaleckých posudků ing. N. a statického posudku ing. J. S. vyplývá, že by navrhovaná opatření provedená na pozemcích žalovaných mohla zabránit stékání vody k nemovitosti žalobců. Tyto znalecké posudky byly vypracovány na základě provedené sondy a zjištění hloubky hladiny podzemní vody. Pokud by se navrhovaná opatření ukázala jako ne 100% účinná, bude na žalobcích, aby se dalšími opatřeními snažili stékání vody eliminovat. Žalobci namítají, že znalec vypracoval revizní znalecký posudek, aniž provedl sondu za účelem zjištění, jakým způsobem prosakuje voda od žalovaných k domu žalobců. Zcela bez „jakéhokoliv fundovaného rozboru stavebních výpočtů pak hodnotí stavební stav“ nemovitosti žalobců. Zpracovatel revizního znaleckého posudku, aniž provedl fyzické ohledání, zhodnotil účinnost úprav, které žalovaní podle svých tvrzení na hranici svých pozemků provedli. Soud revizní znalecký posudek, který vychází pouze z předchozích znaleckých posudků a své odlišné závěry neopírá o objektivně zjištěné skutečnosti, nesprávně zhodnotil a dospěl tak k nesprávným skutkovým závěrům. Žalobci navrhli, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaní 1) a 2) se k dovolání nevyjádřili. Žalovaní 3) a 4) se vyjádřili tak, že dovolání považují za nepřípustné. Dovolání není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 OSŘ). Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné za splnění předpokladů stanovených v ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c), odst. 3 OSŘ. Protože předpoklad stanovený v §237 odst. 1 písm. b) OSŘ nebyl naplněn, přicházela v úvahu přípustnost dovolání jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 OSŘ, podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Protože dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ je přípustné jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž byla přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacích důvodů uvedených v 241a odst. 2 OSŘ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 OSŘ). V dané věci se žalobci domáhali jednak uložení povinnosti žalovaným zdržet se takových úprav pozemků, které způsobují zatékání vody a podmáčení nemovitostí žalobců podle §127 odst. 1 ObčZ, a jednak uložení povinnosti žalovaným provést vhodné a přiměřené opatření zabraňující prosakování vody pod nemovitosti žalobců, které blíže specifikovali podle §417 odst. 2 ObčZ. Z §127 odst. 1 ObčZ vyplývá, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto též nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy tekutými odpady. Podle §417 odst. 2 ObčZ, jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. O obtěžování tekutými odpady lze uvažovat jen v případě, že žalovaní změní přirozené odtokové poměry v místě. V souladu s tím byla jádrem sporu otázka, zda škodlivé účinky vody na nemovitost žalobců vyvolali žalovaní a zda – pro případ možného posouzení nároku podle §417 odst. 2 ObčZ – není nejúčelnějším řešením provedení opatření na pozemků žalobců. V dané věci šlo tedy o skutkové zjištění, čím je vyvoláváno podmáčení domu žalobců a jak mu nejlépe zabránit. Podstata dovolání je též v polemice s provedeným hodnocením důkazů a se znaleckými posudky; jde tak zjevně o dovolací důvod podle §241a odst. 3 OSŘ. Pro řešení skutkových otázek však nelze dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ připustit. Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, a to ani podle jiného ustanovení OSŘ, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) OSŘ odmítl. Žalovaným by příslušela podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 3 OSŘ náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jim však nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. června 2006 JUDr. Marie Rezková, v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/28/2006
Spisová značka:22 Cdo 1410/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.1410.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21