Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.11.2006, sp. zn. 22 Cdo 3050/2006 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.3050.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.3050.2006.1
sp. zn. 22 Cdo 3050/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně D. B., zastoupené advokátkou, proti žalovanému O. B., zastoupenému advokátem, o zaplacení 300 000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 21 C 172/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2006, č. j. 18 Co 308/2006-35, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 6. 4. 2006, č. j. 21 C 172/2005-26, řízení po zpětvzetí žaloby zastavil. Dále uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni náklady řízení 36 225,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám její zástupkyně a rozhodl také o vrácení soudního poplatku žalobkyni. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. 5. 2006, č. j. 18 Co 308/206-35, usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku o nákladech potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. l písm. c) OSŘ, vytýká odvolacímu soudu nesprávnou aplikaci §146 odst. 2 OSŘ a navrhuje, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné. Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti výroku usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, není přípustné bez zřetele k tomu, zda jde o rozhodnutí měnící nebo potvrzující (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení §238, §238a a 239 OSŘ nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. l písm. a), b) a c) OSŘ, neboť všem třem případům přípustnosti je společné, že musí jít o dovolání proti rozhodnutí ve věci samé, jímž usnesení o nákladech řízení není. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) OSŘ]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. listopadu 2006 JUDr. Marie Rezková, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/16/2006
Spisová značka:22 Cdo 3050/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.3050.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21