ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.829.2006.1
sp. zn. 22 Cdo 829/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. H., zastoupeného advokátem, proti žalované V. H., zastoupené advokátem, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 5 C 104/2002, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. listopadu 2005, č. j. 13 Co 670/2005-207, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-jih (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 5. října 2005, č. j. 5 C 104/2002-202, rozhodl, že po právní moci usnesení bude žalované vrácen soudní poplatek zaplacený ve výši 5 000,- Kč (a to 2 500,- Kč zaplacených 18. 5. 2005 a 2 500,- Kč zaplacených bez výzvy soudu po pravomocném skončení věci sp. zn. 5 C 104/2002 3. 10. 2005).
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalované usnesením ze dne 23. listopadu 2005, č. j. 13 Co 670/2005-207, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, je přípustné za naplnění předpokladů uvedených v §237 odst. 1 písm. b) a c) vyjma věcí uvedených v §237 odst. 2, dále v §238 odst. 1, §238a odst. 1 a §239 odst. 2 a 3 OSŘ.
V dané věci směřuje dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o vrácení soudního poplatku. Takové rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé.
Přípustnost dovolání tak nevyplývá z §237 odst. 1 písm. b) a c) OSŘ, kterými je stanovena jen pro usnesení, jimiž bylo rozhodnuto ve věci samé. Přípustnost dovolání nelze vyvodit ani z §238 odst. 1, §238a odst. 1 a §239 odst. 2 a 3 OSŘ, neboť mezi taxativně vyjmenovanými usneseními není usnesení, jímž bylo rozhodnuto o vrácení soudního poplatku. K tomu srov. C 3075 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu – právní věty a rejstříky, C. H. Beck, sešit 31.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) OSŘ].
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2006
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu