ECLI:CZ:NS:2006:25.CDO.191.2006.1
sp. zn. 25 Cdo 191/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně D. B., zastoupené advokátkou, proti žalovanému P. K., o náhradu škody vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 57 C 332/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. července 2005, č. j. 57 Co 307/2005-135, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 2. 2005, č. j. 57 C 332/2004-72, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2.599,50 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 7. 2005, č. j. 57 Co 307/2005-135, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, v němž soudům obou stupňů zejména vytýká, že nepřipustily a neprovedly jí navržený důkaz magnetofonovým záznamem a že důkazní prostředky vyhodnotily nesprávně. Namítá, že odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu a navrhuje, aby odůvodnění bylo opraveno na základě skutečných důkazů, které žalobkyně předložila řádně a včas.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. §241 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ust. §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla žaloba na zaplacení částky 2.599,50 Kč, zamítnuta. Předmětem řízení před odvolacím soudem tak byl občanskoprávní nárok žalobkyně proti žalovanému ve výši 2.599,50 Kč. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku o věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nebylo tak třeba zabývat se tím, že žalobkyně nebyla při podání dovolání zastoupena advokátem ve smyslu ust. §241 odst. 1 o. s. ř. (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2006
JUDr. Marta Škárová,v.r.
předsedkyně senátu