ECLI:CZ:NS:2006:25.CDO.2474.2005.1
sp. zn. 25 Cdo 2474/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jaroslava Bureše v právní věci žalobce M. Ř., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 241/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. května 2005, č. j. 12 Co 312/2004-458, takto:
I. Dovolací řízení se z a s t a v u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 5. 12. 2003, č. j. 12 C 241/2002-349, zamítl žalobu o zaplacení částky 1.360.000,- Kč a měsíčních částek 14.740,- Kč počínaje dnem 29. 4. 1980 a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu. Dospěl k závěru, že uplatněný nárok na náhradu škody, způsobené rozhodnutím o vazbě ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 zák. č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo nesprávným úředním postupem, není důvodný.
K odvolání žalobce Krajský soud Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 24. 5. 2005, č. j. 12 Co 312/2004-458, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla žaloba zamítnuta ohledně částce 1.360.000,- Kč, a ve výrocích o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce vlastnoručně sepsané dovolání, v němž zároveň vznesl námitku podjatosti Nejvyššího soudu ČR jako celku a zvláště pak občanskoprávního úseku.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty druhé o.s.ř.
Opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání. Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení §241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Usnesením ze dne 12. 9. 2005, č. j. 12 C 241/2002 – 470, Okresní soud v Olomouci dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení (dne 16. 9. 2005), opravil a doplnil dovolání podané k soudu dne 12. 9. 2005 a zároveň si zvolil právního zástupce pro dovolací řízení ve smyslu ustanovení §241 odst. 1, 2 o.s.ř. s tím, že v případě, že nebudou vady odstraněny, dovolací soud dovolání odmítne. Dále byl vyzván k doplnění námitky podjatosti vznesené vůči Nejvyššímu soudu ČR s tím, aby uvedl jména konkrétních soudců, vůči nimž tuto námitku vznáší, v čem spatřuje důvod pochybnosti o jejich nepodjatosti, kdy se o tomto důvodu dozvěděl a jakými důkazy může být tento důvod prokázán; zároveň byl poučen, že pokud tak neučiní, nebude soud k námitce podjatosti přihlížet. Žalobce vady podání ani nedostatek podmínky řízení, spočívající v povinném zastoupení, ve stanovené lhůtě neodstranil a ani námitku podjatosti řízení v téže lhůtě nedoplnil.
Přestože byl žalobce o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení poučen, právního zástupce si ani dodatečně nezvolil. Protože tento nedostatek podmínky dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř. brání dalšímu průběhu řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil, aniž bylo třeba se zabývat otázkou dalších náležitostí podaného dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., když žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2006
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu