ECLI:CZ:NS:2006:26.CDO.2066.2006.1
sp. zn. 26 Cdo 2066/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce J. S., zastoupeného advokátem, proti žalované H. P., o určení, že povinnost žalované vyklidit byt není vázána na zajištění náhradního bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 434/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. května 2005, č. j. 25 Co 158/2005-131, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. ledna 2005, č. j. 4 C 434/2002-114, zamítl žalobu na určení, že „povinnost žalované vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci byt 2+1 s předsíní, WC, vpravo od schodiště, v 1. patře domu č. p. 1002 v P., k. ú. S., (dále jen „předmětný byt”, resp. „byt”), stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 26 C 69/97 ze dne 2. dubna 1999 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 54 Co 651/99 ze dne 1. března 2002 není vázána na zajištění přiměřeného náhradního bytu, a že žalovaná je povinna byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku“. Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 17. května 2005, č. j. 25 Co 158/2005-131, změnil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě na požadované určení vyhověl a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dne 24. srpna 2005 dovolání.
Z úmrtního listu vystaveného Úřadem městské části P. dovolací soud zjistil, že žalovaná dne 1. prosince 2005 zemřela.
Podle čl. II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 17. května 2005, tedy po 1. dubnu 2005, kdy uvedená novela nabyla účinnosti, avšak po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (srovnej čl. II, bod 2. a 3. přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb.), Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „o.s.ř.”).
Podle §19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Podle §7 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením (má ji i počaté dítě, narodí-li se živé) a zaniká smrtí. Podle ustanovení §107 odst. 1 věty první o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle §107 odst. 5 o.s.ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší. Podle §243c odst. 1 o.s.ř. pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení §92 a 95 až 99 a 107a však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
Pro další postup v řízení a pro určení, zda a případně s kým lze v řízení pokračovat, je rozhodné posouzení povahy uplatněného nároku.
V dané věci se žalobce domáhal určení, že povinnost žalované vyklidit byt stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. dubna 1999, č. j. 26 C 69/97-21, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2002, č. j. 54 Co 651/99-38, není vázána na zajištění přiměřeného náhradního bytu. Za situace, kdy žalovaná užívala předmětný byt výlučně na základě práva na bydlení (§712a obč. zák.), které však zaniklo v okamžiku její smrti, neexistuje právní důvod, jenž by byl způsobilý přejít v důsledku její smrti na její právní nástupce a jenž by umožňoval pokračování dovolacího řízení s těmito nástupci.
Zemřela-li v průběhu soudního řízení fyzická osoba, která uplatnila právo vázané výlučně na její osobu, musí být řízení podle §107 odst. 1 a 5 o.s.ř. zastaveno, neboť vzhledem k povaze věci nelze v soudním řízení pokračovat.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil (§19, §107 odst. 5, §243c odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2006
JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.
předseda senátu