ECLI:CZ:NS:2006:26.CDO.2236.2006.1
sp. zn. 26 Cdo 2236/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Waltra a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce Městského bytového podniku P., proti žalovanému J. Š., o zaplacení částky 2.686,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 8 C 127/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 4. listopadu 1998, č.j. 8 C 127/98-21, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 17. 8. 2005, č.j. 26 Co 366/2005-49, odmítl pro opožděnost odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 4. 11. 1998, č.j. 8 C 127/98-21, kterým Okresní soud v Příbrami (soud prvního stupně) uložil žalovanému zaplatit částku 2.686,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalovaný, nezastoupený advokátem, napadl podáním ze dne 26. 9. 2005 označeným jako „dovolání“ rozsudek soudu prvního stupně a domáhal se jeho zrušení.
Z ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu v platném znění (dále též jen „o.s.ř.“), dle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, však vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně dovoláním úspěšně napadnout nelze.
Jelikož funkční nepříslušnost Nejvyššího soudu k projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení, které touto vadou trpí, podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. srpna 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2000 pod poř. č. 45).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 2 větu první o.s.ř. a o skutečnost, že žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo vůči žalovanému, který zavinil zastavení dovolacího řízení.
Pro úplnost lze poznamenat, že č.j. 25 Co 202/2005-19, jímž žalovaný označil své podání ze dne 26. 9. 2005, je číslem jednacím usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2005 (vydaného v exekuční věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 21 Nc 5832/2004); řízení o dovolání povinného (v nyní projednávané věci žalovaného) proti citovanému usnesení bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, č.j. 20 Cdo 13/2006-43.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. října 2006
JUDr. Robert W a l t r , v. r.
předseda senátu