ECLI:CZ:NS:2006:26.CDO.295.2006.1
sp. zn. 26 Cdo 295/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně nezletilé M. P., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) J. V. a 2) P. H., o ochranu před neoprávněnými zásahy do práv nájemce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 66/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2005, č. j. 23 Co 361/2005-23, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 9. 5. 2005, č.j. 12 C 66/2005-12, řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně ještě před tím vyzval právního zástupce žalující strany, aby předložil rozhodnutí opatrovnického soudu ve smyslu §28 občanského zákoníku vydané v řízení vedeném podle §179 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jímž byl dán souhlas rodičům nezletilé k podání žaloby na ochranu jejího majetku. Protože žalovaná strana odmítla tento odstranitelný nedostatek podmínky řízení napravit, nezbylo soudu prvního stupně než řízení zastavit podle §104 odst. 2 o.s.ř..
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 27. 7. 2005, č.j. 23 Co 361/2005-23, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Podle odvolacího soudu šlo v dané věci o řízení, jehož předmětem byly otázky týkající se majetku nezletilé žalobkyně, a ve kterém vznikají náklady řízení. Za tohoto stavu bylo žádoucí a zákonné požadovat na rodičích žalobkyně, aby měli k zahájení řízení souhlas opatrovnického soudu. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, je podle odvolacího soudu napadené rozhodnutí věcně správné.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a také v §239 o.s.ř
Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé, neboť jím nebylo rozhodováno o věci samé, tj. o nároku, který je předmětem řízení (o opodstatněnosti žaloby na ochranu před neoprávněnými zásahy žalovaných do práv žalobkyně), nýbrž pouze o zastavení řízení z procesních důvodů – pro nesplnění podmínek řízení. Nic na tom nemůže změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné za předpokladu, že Nejvyšší soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, pod č. 51).
Dovolání není přípustné ani podle §238, §238a odst. 1 a §239 o.s.ř., neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených. Lze dodat, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, je podle §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř. přípustné pouze v případě, že řízení bylo zastaveno dle §104 odst. 1 o.s.ř. (tj. z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, nikoli (jako v dané věci) dle §104 odst. 2 o.s.ř., tedy z důvodu odstranitelného nedostatku podmínky řízení, který přes výzvu soudu odstraněn nebyl.
Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243 odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovaným nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. března 2006
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu