ECLI:CZ:NS:2006:26.CDO.832.2005.1
sp. zn. 26 Cdo 832/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce P. B. (procesního nástupce původní žalobkyně L., s.r.o., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) J. Č., a 2) A. Č., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. 25 C 258/2003, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2004, č.j. 53 Co 104/2004-44, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 6. 9. 2004, č.j. 53 Co 104/2004-44, potvrdil rozsudek ze dne 2. 9. 2003, č.j. 25 C 258/2003-7, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) přivolil k výpovědi z nájmu žalovaných k bytu o velikosti 1+1 s příslušenstvím, v domě č.p. 774 v P., určil, že výpovědní lhůta je tříměsíční, uložil žalovaným byt vyklidit do 15 dnů po zajištění přístřeší a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil existenci uplatněného výpovědního důvodu podle §711 odst. 1 písm. d) obč. zák. – neplacení nájemného za dobu delší než tři měsíce.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal advokát JUDr. V. K. jako zástupce žalovaných dovolání.
Podle čl. II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno dne 6. září 2004, Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále „o.s.ř.“).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, za osoby k tomu oprávněné – účastníky řízení, že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), anebo je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, §21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), popřípadě je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3 o.s.ř.), která má právnické vzdělání (§241 odst. 3 o.s.ř.). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v §241 odst. 2 písm. a) o.s.ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, §21a, §21b, anebo v §26a odst. 3 (o.s.ř.), která má právnické vzdělání (§241 odst. 4 o.s.ř.).
Podle ustanovení §24 o.s.ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí.
Podle ustanovení §28 odst. 1 o.s.ř. zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu plnou moc buď pro celé řízení nebo jen pro určité úkony.
Pro platnost dohody o plné moci (smlouvy o právní pomoci) mezi účastníkem a jím zvoleným zástupcem zákon nepředepisuje obligatorně písemnou formu. Ustanovení §28 odst. 1 o.s.ř. stanoví, jak je třeba udělení plné moci prokázat; musí se tak stát listinou obsahující prohlášení účastníka, jímž pověřuje zmocněnce svým zastupováním (písemnou plnou mocí) nebo prohlášením účastníka učiněným v tomto směru do protokolu.
Z citovaných ustanovení se podává, že účastník řízení může svá práva a povinnosti za řízení vykonávat prostřednictvím zvoleného zástupce. Oprávnění k zastupování v občanském soudním řízení (včetně rozsahu) pak dokládá plná moc (srov. výše citovaný §28 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Plná moc je přitom (jen) listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci mezi zastoupeným (zmocnitelem) a zástupcem (zmocněncem); teorie hovoří o tzv. průkazu plné moci (shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 1996, sp.zn. 2 Cdon 1007/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod číslem 36).
Podle ustanovení §103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení).
Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření, přičemž opatřením soudu k odstranění nedostatku průkazu zastoupení je zpravidla výzva tomu, kdo vystupuje jako zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou moc, nebo aby k udělení plné moci došlo ústně do protokolu; to platí jak v případě, že plná moc nebyla v řízení doložena vůbec, tak v případě, že byla předložena s takovými nedostatky, pro které ji nelze považovat za platnou (shodně srov. výše citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1007/96). Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Vzhledem k tomu, že v dané věci dovolání sepsal a podepsal JUDr. V. K., advokát, kterého Obvodní soud pro Prahu 5 ustanovil usnesením ze dne 12. 11. 2003, č.j. 25 C 258/2003-16, zástupcem žalovaných pro řízení, které bylo již pravomocně skončeno, a nepředložil plnou moc udělenou mu žalovanými pro dovolací řízení, byl přípisy ze dne 2. 2. 2005 a ze dne 9. 3. 2005 vyzván soudem prvního stupně, aby tuto plnou moc doložil.
Na uvedené výzvy reagoval JUDr. V. K. přípisy ze dne 16. 2. 2005 a ze dne 5. 4. 2005, v nichž soudu prvního stupně sdělil, že nemůže navázat spojení s žalovanými, a že pouze žalovaný J. Č. mu udělil dne 6. 9. 2004 plnou moc ústně.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 27. 11. 2001, sp.zn. 29 Cdo 2352/2000, uveřejněném pod č. 60 v časopise Soudní judikatura č. 3/2002 pod číslem 60, a dále též v usnesení ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 733/2001, publikovaném pod č. 30 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, vyložil, že je-li žaloba nebo jiný návrh na zahájení řízení (zde dovolání jako „návrh na zahájení dovolacího řízení“) podepsána pouze tvrzeným zástupcem účastníka (zde žalovaných) na základě plné moci, který ani přes opatření soudu dle §104 odst. 2 věty první o.s.ř. toto zastoupení nedoložil, soud řízení dle §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastaví. Je tomu tak proto, že bez průkazu zastoupení nelze připustit, aby údajný zmocněnec vykonával v řízení práva osoby, která (dovedeno do důsledku) ani nemusí vědět, že někdo jedná jejím jménem. Jinak řečeno, soud zastaví řízení proto, že není prokázáno, že ten, jehož jménem údajný zmocněnec jednal, žalobu vůbec podal. O takovou situaci jde (v dovolacím řízení) i v této věci.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení (v daném případě fyzických osob, které nemají právnické vzdělání), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo proti údajnému zástupci žalovaných, který procesně zavinil zastavení dovolacího řízení (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1, §147 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. července 2006
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. , v. r.
předsedkyně senátu