ECLI:CZ:NS:2006:28.CDO.205.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 205/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka o dovolání dovolatelky J. N., proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 13.8.2004, sp.zn. 21 Co 206/2001, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp.zn. 4 C 451/95 (žalobce Zemědělského družstva P. v P. zastoupeného advokátem, proti žalované J. N., o 17.641,- Kč), takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
O žalobě žalujícího zemědělského družstva, podané u soudu 6.3.1995, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov z 20.7.2000, č.j. 4 C 451/95-40. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo žalované uloženo zaplatit žalujícímu družstvu 17.614,- Kč se smluvní pokutou 0,2% z dlužné částky od 22.3.1994 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalované bylo dále uloženo nahradit žalobci náklady řízení částkou 12.977,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
O odvolání žalované proti uvedeném rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně z 13.8.2004, sp.zn. 21 Co 206/2001. Tímto usnesením odvolacího soudu bylo odvolací řízení zastaveno a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
V odůvodnění usnesení odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolávající se žalovaná podala proti rozsudku soudu prvního stupně tzv. blanketní odvolání bez odůvodnění. K výzvě soudu doplnila své odvolání jen podpisem a sdělila, že odvolání doplnit nemůže, neboť nemá k dispozici potřebnou dokumentaci.
Odvolací soud dále k odvolání žalované připomínal, že doplnění tohoto odvolání bylo nezbytné, protože rozsudkem soudu prvního stupně bylo rozhodnuto o dělitelném plnění, které představovalo jednak úhradu nájemného (17.614,- Kč) a dále smluvní pokutu (12.977,40 Kč) a žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila vady svého odvolání, a to především z hlediska kvantitativního, což tu měl význam pro meze odvolání a promítalo se to i do rozsahu povinnosti k úhradě soudního poplatku. Podle názoru odvolacího soudu bez takového údaje ze strany žalované, není patrno, v jakém rozsahu se má odvolací soud zabývat přezkumem napadeného rozhodnutí“ a odvolatelka také nesplnila ani povinnost uvést v čem spatřuje „nesprávnost rozhodnutí nebo nesprávnost postupu soudu prvního stupně“ v této právní věci. Podle názoru odvolacího soudu tedy odvolání odvolatelky vykazuje vady bránící věcnému vyřízení věci, které nebyly přes poučení ze strany soudu odstraněny v patnáctidenní lhůtě od doručení výzvy soudu z 9.10.2000 a ani později. Odvolací soud proto přikročil k zastavení odvolacího řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto s poukazem na ustanovení §146 odst. 2, věta první, a §224 odst. 1 občanského soudního řádu.
Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalované dne 6.10.2004 a dne 12.11.2004 žalovaná učinila u Nejvyššího soudu ČR podání označené jako „dovolání k usnesení Krajského soudu v Brně z 8.9.2004“.
Okresní soud Brno – venkov svým usnesením z 24.11.2004, č.j. 4 C 451/95-70, vyzval žalovanou J. N., aby ve smyslu ustanovení §241 odst. 1 občanského soudního řádu doložila, že je při podání dovolání zastupována advokátem a aby o tom soudu předložila plnou moc, aby tak jí zastupující advokát mohl dovolání, sepsané samotnou žalovanou, upravit a doplnit. K doplnění dovolání v soudem stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy soudu (doručené žalované J. N. dne 2.12.2004) však nedošlo.
Při rozhodování o podání žalované z 2.12.2004, označeném jako dovolání, vycházel dovolací soud z přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. (bod 15 hlavy první těchto přechodných ustanovení), podle nichž dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., ale i vydaným po řízením provedeném podle dosavadních právních předpisů (podle nichž postupoval i odvolací soud při posuzování odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně z 20.6.2000).
Podle ustanovení §241 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) dovolatel musel být zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.
Podle ustanovení §243c občanského soudního řádu (v již uvedeném znění) platila pro řízení u dovolacího soudu ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud nebylo stanoveno něco jiného; ustanovení §92 a §95 až 99 však pro řízení u dovolacího soudu neplatilo.
V rozhodnutí uveřejněném pod č. 13/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, bylo vyloženo: „ Ustanovení §241 odst.1 občanského soudního řádu o tom, že zůstavitel musí být zastoupen advokátem, pokud sám nemá právnické vzdělání, je ustanovením donucující povahy, jež nepřipouští vyjímky. Nedostatek tohoto zastoupení je nedostatkem bránícím v pokračování dovolacího řízení. Jestliže dovolatel přes výzvu a poučení ze strany soudu uvedený nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, bude dovolací řízení usnesením dovolacího soudu zastaveno ve smyslu ustanovení §243c občanského soudního řádu a ustanovení §43 odst. 2 a §104 odst. 1 občanského soudního řádu.“
Ve smyslu uvedených ustanovení občanského soudního řádu i ve smyslu citovaných právních závěrů z uveřejněné judikatury soudů postupoval dovolací soud i v daném případě a přikročil proto k zastavení řízení o dovolání dovolatelky.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto §243c odst. 1 občanského soudního řádu za použití §224 odst. 1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 Žalobkyně neměly v dovolacím řízení úspěch a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 22. listopadu 2006
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu