ECLI:CZ:NS:2006:28.CDO.2300.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 2300/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobců a/ ing. B. M., USA, b/ MUDr. J. M., USA, obou zastoupených advokátkou, proti žalovaným 1/ JUDr. T. P., správci konkursní podstaty úpadce M., s. p. v likvidaci, zastoupenému advokátkou, 2/ V., SRN, 3/ M., s. p. v likvidaci, 4/ Š. A., a. s., 5/ Š. I., s. r. o., zastoupenému advokátkou, 6/ J. C., 7/ Městu P., o návrhu žalobců na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Plzni-sever pod sp. zn. 7 C 93/98, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 12. 2004, č. j. 5 Co 2727/2004-446, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením výše označeným potvrdil usnesení Okresního soudu v Plzni-sever ze dne 24. 10. 2003, č. j. 7 C 93/98-359, kterým byl zamítnut návrh žalobců na povolení obnovy řízení, jež bylo vedeno u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 15 C 399/92. Žalobci byli zavázáni zaplatit náklady řízení před soudem prvního stupně prvnímu a pátému žalovanému, zatímco ostatním žalovaným před toutéž instancí, a v odvolacím řízení všem žalovaným bez výjimky, nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání.
K dovolání žalobců se vyjádřil první žalovaný.
Dovolání není přípustné.
Návrh na obnovu řízení byl podán ve vztahu k částečnému rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 6. 12. 1993, č. j. 15 C 399/92-50, a k usnesení téhož soudu o částečném zastavení řízení ze dne 17. 3. 1994, č. j. 15 C 399/92-55.
Jak řízení ve věci samé, tak i řízení o návrhu na obnovu řízení tedy probíhalo před nižšími instancemi podle o. s. ř. ve znění účinném před datem 1. 1. 2001; tj. předtím, než nabyl účinnosti zákon č. 30/2000 Sb., jímž se mění a doplňuje občanský soudní řád (bod 15, 16, hlava I, část dvanáctá, Přechodná a závěrečná ustanovení zákona č. 30/2000 Sb.).
Pak se ovšem musí i toto dovolací řízení vést po procesní stránce podle toho znění o. s. ř., jež bylo účinné před datem 1. 1. 2001 (viz bod 17 výše citovaného předpisu).
Úprava dovolání před 1. 1. 2001 neumožňovala podat dovolání ve věci návrhu na obnovu řízení. V relaci k usnesení pak bylo dovolání přípustné pouze proti měnícímu, nikoli proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (§238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).
Dovolací soud proto dovolání žalobců odmítl (§243b odst. 4 věta první, §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Dovolací soud neshledal, že by náklady, jež v důsledku vyjádření k dovolání vynaložil první žalovaný, byly ve smyslu §142 odst. 1 o. s. ř. – vzhledem k výše popsanému procesnímu stavu – potřebné k účelnému bránění práva.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 12. června 2006
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v.r.
předseda senátu