ECLI:CZ:NS:2006:28.CDO.2350.2005.1
sp. zn. 28 Cdo 2350/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce Ing. M. B., správce konkurzní podstaty úpadce G. – H. spol. s r.o. v ,,v likvidaci“, proti žalovanému J.Ch., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 180.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 284/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.7.2004, č.j. 15 Co 268/2004-115, takto:
I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 7. 2004, č.j. 15 Co 268/2004-115, 20.7.2004, se zrušuje, s výjimkou zamítavého výroku v bodu I. písm. b).
II. Zrušuje se rovněž rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 5.12.2003, č.j. 8 C 284/2002-77, a to s výjimkou zamítavého výroku v odstavci I.
III. Věc se vrací Okresnímu soudu v Bruntále k dalšímu řízení a rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále jako soudu prvního stupně ze dne 5.12.2003, č.j. 8 C 284/2002-77 byla zamítnuta žaloba žalobce na uložení povinnosti žalovanému co do částky 48.000,- Kč s příslušenstvím (odstavec I. výroku rozsudku). Ohledně částky 132.000,- Kč s příslušenstvím (blíže popsaným ve výroku) bylo žalobě vyhověno (odstavec II. výroku). Soud prvního stupně dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (odstavec III.) a o nákladech státu (odstavec IV).
K odvolání žalovaného proti vyhovujícímu výroku, výroku o nákladech řízení a výroku o soudním poplatku rozhodl Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20.7.2004, č.j.15 Co 268/2004-115 tak, že rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku byl potvrzen až na změnu, kterou byla žaloba zamítnuta v části, v níž byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci 5,5 % úrok z prodlení z částky 5.000,- Kč za dobu od 25.6.2002 do zaplacení. Výrok o nákladech řízení byl rovněž potvrzen a ke změně došlo v určení výše povinnosti uhradit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek.
Odvolací soud vycházel při svém rozhodnutí ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, doplněných o opakované důkazy čtením listin. Převzal skutková zjištění soudu prvního stupně podle nichž:
- dne 4.9.1997 uzavřeli pronajímatelé V. Č. a manželé J. a L. Š. kupní smlouvu, na jejímž základě se stali bezpodílovými spoluvlastníky ideální části nemovitosti v rozsahu 755/1000 a V. Č. v rozsahu 245/1000. Prodávajícím byla společnost G.-H. spol. s r.o a ve smlouvě bylo dohodnuto, že v případě neuhrazení kupní ceny podle dohodnutého platebního kalendáře má prodávající právo od kupní smlouvy odstoupit.
-dne 11.3.2000 uzavřeli uvedení kupující, a to V. Č. a J. a L. Š. s J.Ch. (nyní žalovaným) nájemní smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému pronajata nemovitost, za jejíž užívání měl žalovaný hradit pronajímateli dohodnuté nájemné. K ukončení nájmu došlo v červnu 2002, žalovaný však zůstal dlužen nájemné za březen 2001 až leden 2002 celkem 55.000,- Kč při tehdy sjednaném nájemném 5.000,- Kč měsíčně a za dobu od února 2002 do června 2002 v částce 125.000,- Kč při tehdy sjednaném nájemném 25.000,- Kč.
-dne 19.11.2001 prodávající od této kupní smlouvy prostřednictvím svého likvidátora odstoupil, a to pouze ve vztahu k manželům J. a L. Š. Tito podpisem na uvedené listině potvrdili, že s odstoupením od smlouvy souhlasí, neboť tak bylo realizováno právo prodávajícího podle článku VII. kupní smlouvy a výslovně souhlasili s tím, že se uvedená kupní smlouva ruší v části vztahující se k jejich podílu ve výši 755/1000.
Odvolací soud za použití ustanovení §48 odst. 1, 2 o.z. dospěl k shodnému závěru, jako soud prvního stupně a kupní smlouvu ze dne 4.9.1997 považoval za platnou. K jejímu zrušení nedošlo však (po odstoupení od smlouvy) od počátku, nýbrž až ke dni odstoupení, to je k datu 19.11.2001, neboť takto se účastníci zcela jednoznačně dohodli, jak plyne z obsahu listiny označené jako odstoupení – souhlasné prohlášení stran ze dne 19.11.2001.
V důsledku toho odvolací soud uzavřel, že podle §680 odst. 2 o.z. změnou vlastníka k pronajaté věci vstoupila výše uvedená společnost jako majoritní spoluvlastník (k id. 755/1000) do právního postavení pronajímatele. Na společnost byl uvalen konkurz, žalobce jako správce konkurzní podstaty úpadce je proto v tomto sporu aktivně legitimován.
Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný, zastoupený advokátem, dovolání, a to proti vyhovujícímu výroku, výroku o nákladech řízení a výroku o soudním poplatku. Přípustnost dovolání dovozoval z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., když tvrdil, že odvolací soud vyřešil právní otázku v rozporu s hmotným právem. Uplatnil oba dovolací důvody uvedené v §241a odst. 2 o.s.ř., neboť namítal, že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
S odvoláním na znění písemnosti týkající se odstoupení od smlouvy ze dne 19.11.2001 obsahující pasáž „Kupující č. 1 manželé Ing. Š. a L. Š. také výslovně souhlasí s tím, že se ruší shora uvedená smlouva v části vztahující se k jejich podílu 755/100 nemovitosti.“ dovozoval dovolatel, že z tohoto ujednání neplyne závěr o jakékoliv dohodě o okamžiku zrušení této smlouvy. Proto nastupují účinky §48 odst. 2 o.z., podle něhož není-li účastníky dohodnuto jinak, ruší se smlouva od počátku. Kromě toho závěry odvolacího soudu pomíjejí důsledky plynoucí z ustanovení §46 odst. 1 o.z. o obligatorní náležitosti písemné formy o odstoupení od smlouvy, která rovněž byla uzavřena písemně, nehledě k tomu, že i případná dohoda o odstoupení od smlouvy jinak než od samého počátku, která podléhá vkladu do katastru nemovitostí ČR, by musela být rovněž písemná.
Za vadné považuje dovolatel odůvodnění odvolacího soudu, které je souhrnné a z něhož neplyne, z jakých podkladů dovodil odvolací soud svůj závěr o tom, že účastníci měli v úmyslu zrušit smlouvu právě k datu 19.11.2001. Podle dovolatele jednostranné sdělení Ing. Š. ze dne 27.11.2001 nemohlo nahradit písemný dvoustranný právní úkon, kterým je dohoda podle §48 odst. 2, část věty za čárkou o.z.
Dovolatel proto navrhoval zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl odmítnutí dovolání v plném rozsahu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas (§240 odst. 1 věta první o.s.ř.), osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1, věta první, odst. 2 o.s.ř.). Dovolání vykazuje náležitosti požadované v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. a obsahuje tvrzení o dovolatelem uplatněné přípustnosti dovolání a důvodech dovolání (§237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. ve vztahu k ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř., §241a odst. 2 o.s.ř.). Přezkoumal proto rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu podaného dovolání a dospěl k závěru, že dovolání nelze upřít opodstatnění.
Podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmene b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
O takový případ jde v posuzované věci.
Jak je patrno z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, použil tento pro posouzení otázky předložené dovolacímu přezkumu, ustanovení §48 odst. 1, odst. 2 o.z. Zbývá posoudit, zda si tato ustanovení správně vyložil.
Předmětem posouzení ve shora uvedeném rozsahu byl úkon uzavřený mezi původním prodávajícím G. – H. spol. s r.o., (v době soudního sporu G.-H. spol. s r.o., jednající žalobcem jako správcem konkurzní podstaty) a mezi kupujícími manžely Š. (kupní smlouva ze dne 4.9.1997). Předmětem smluvního převodu byl v rozsudku uvedený spoluvlastnický podíl, který je ve smyslu §118 odst. 1 o.z. rovněž předmětem občanskoprávních vztahů. Vzhledem k výsledkům důkazního řízení, které jednak nebyly účastníky zpochybněny, jednak se posouzení jejich správnosti a úplnosti vymyká z rozsahu dovolacího přezkumu, vycházel odvolací soud dále ze znění citované smlouvy, kterou si účastníci sjednali možnost odstoupení od smlouvy na straně prodávajícího (čl. VII. smlouvy), pro případ nezaplacení dohodnuté kupní ceny.
Odvolací soud dále vycházel ze znění písemnosti datované dne 19.11.2001, podepsané účastníky původní smlouvy a za použití dalšího listinného důkazu, totiž písemnosti jednoho z kupujících, Ing. Š., dovodil, že uvedeného dne a k uvedenému datu došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy ze dne 4.9.1997.
Zákon v ustanovení §48 odst. 1 o.z. dává účastníku smlouvy možnost od ní odstoupit, jestliže je to v zákoně stanoveno nebo mezi účastníky dohodnuto. Podle §48 odst. 2 o.z. odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.
Obě uvedená ustanovení dispozitivní povahy tak dávají účastníkům možnost odvrátit dohodou důsledky plynoucí jinak ze zákonné úpravy. To se týká jak možnosti založit za smluvně dohodnutých podmínek možnost odstoupení od smlouvy, tak možnosti modifikovat důsledky zákona o datu, ke kterému se smlouva v důsledku odstoupení ruší. Odkaz na dohodu účastníků pak vyžaduje, aby rovněž takové ujednání vyhovovalo ustanovením o právních úkonech (srov. §34 a násl.o.z., zejména pak ustanovení §37 odst. 1 o.z.). To se týká rovněž výkladu takových dohod.
Z obsahu spisu, jmenovitě listiny založené na č.l. 67-68 spisu (označená jako souhlasné prohlášení stran o odstoupení od kupní smlouvy), jejíž soulad s originálem byl při provádění důkazů ověřen, nelze dovodit, že by účastníci výslovně stanovili datum, ke kterému nastávají účinky odstoupení od kupní smlouvy. Listina obsahuje náležitý odkaz na původní nabývací titul, projev likvidátora prodávajícího a potvrzení kupujících o tom, že kupní cenu neuhradili a že proto je prodávající k odstoupení od kupní smlouvy oprávněn. Z obsahu této písemnosti tak plyne perfekce písemného odstoupení kupujícího od kupní smlouvy, nikoliv však výhrada o jiném datu, k němuž se smlouva ruší, než to plyne z ustanovení zákona. Pouhý údaj o dni, kdy k odstoupení od smlouvy došlo nenahrazuje výslovnou dohodu stran o odlišných důsledcích počáteční neplatnosti smlouvy, jak to plyne z ustanovení §48 odst. 2 o.z.
Jinak vyjádřeno, mají-li nastoupit účinky zrušení smlouvy v důsledku odstoupení k jinému datu, než zpětně od počátku, může se tak stát pouze v důsledku výslovného, určitého projevu vůle účastníků. Na dohodu účastníků o odlišném určení data účinků odstoupení nelze usuzovat pouze z údaje o dni, kdy k odstoupení došlo. Z hlediska formy takového ujednání je pak třeba dodržet ustanovení §40 odst. 2 o.z.
Hodnoceno z uvedených hledisek pak ovšem právní posouzení tohoto aspektu provedené odvolacím soudem není v souladu s obsahem spisu. Výklad jím použitého důkazu podklady pro závěr zaujatý odvolacím soudem neposkytuje. Odkaz odvolacího soudu na další písemnost (sdělení Ing. Š. žalovanému o tom, že došlo k odstoupení od smlouvy a ke kterému datu se tak stalo), je právně irelevantní s ohledem na shora citované ustanovení §40 odst. 2 o.z.
Dovolací soud za této situace přistoupil ke zrušení rozsudku odvolacího soudu, a to v rozsahu dotčeném dovoláním, tedy kromě měnícího zamítavého výroku v odstavci I, bodu b). Protože tato vada právního posouzení zatěžuje i rozsudek soudu prvního stupně, přistoupil dovolací soud i ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně, a to opět jen v rozsahu, v němž byl přezkoumáván v odvolacím řízení (§243b odst. 2 o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
V dalším řízení je soud odvolací, případně soud prvního stupně, vázán právním názorem dovolacího soudu (§226 odst. 1 o.s.ř., §243c odst. 1 o.s.ř.)
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. listopadu 2006
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu