ECLI:CZ:NS:2006:28.CDO.453.2006.1
sp. zn. 28 Cdo 453/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, proti žalované M. T., zastoupené advokátkou, o zaplacení 122.912,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 11 C 111/2002, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27.5.2004, č.j. 12 Co 258/2004-33, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni svým shora označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 16.3.2004, č.j. 11 C 111/2002-27, o odmítnutí odvolání žalované pro opožděnost. Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, že odvolání žalované bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty dnem 16. 6. 2003.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná, zastoupená advokátkou, ve lhůtě dovolání. Tvrdila v něm (včetně jeho doplnění), že odvolání podala osobně na podatelně soudu prvního stupně již dne 12. 6. 2003 v jednom vyhotovení a že by záznam o tom měl být na podatelně soudu (nebylo-li odvolání tamtéž ztraceno). Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Dovolání není přípustné.
Poučení odvolacího soudu o možnosti žalované podat dovolání je irelevantní a nemůže jít contra legem. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu při odmítnutí odvolání pro opožděnost není výslovně upravena mezi alternativami přípustnosti dovolání v §§237 – 239 o. s. ř. Nejblíže k posuzované situaci má ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., i to však připouští dovolání jen proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu o odmítnutí návrhu resp. žaloby, nikoli však o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Nejvyšší soud navíc ve svém usnesení ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41/2003, výslovně dovodil, že proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu při odmítnutí odvolání soudem prvního stupně pro opožděnost není dovolání přípustné.
Nad rámec nezbytných limitů tohoto odůvodnění lze konstatovat, že za situace, kdy soud prvního stupně nevede dokumentaci o poště převzaté podatelnou (zdůvodnění oprávněnosti tohoto postupu viz čl. 68, 70 spisu) bylo na žalované, aby včasnost podání odvolání přinejmenším osvědčila. Ze závěrů soudů nižších instancí, jež ostatně není dovolací soud ani oprávněn zpochybňovat, je zřejmé, že toto se jí nepodařilo.
Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů dovolání žalované odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
Žalobci nevznikly v tomto řízení žádné náklady.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 23. listopadu 2006
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.
předseda senátu