ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.16.2006.1
sp. zn. 29 Od 16/2006-116
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce J&T Private Equity B.V., se sídlem Weteringschans 26, 1017SG Amsterdam, Nizozemí, zastoupeného JUDr. Petrem Voříškem, advokátem se sídlem Argentinská 38/286, 170 00 Praha 7, proti žalovanému Ing. P. S. , zastoupenému JUDr. Stanislavem Blažkem, advokátem se sídlem Moskevská 24a, 736 01 Havířov-Město, o 452 813,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 113 C 462/2004, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 113 C 462/2004 se k projednání a rozhodnutí o odvolání Městskému soudu v Praze nepřikazuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 1.9.2005 č.j. 113 C 462/2004-88 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 452 813,- Kč spolu s úrokem z prodlení, a to společně se společností FEPS, spol. s r.o. v likvidaci, se sídlem Ostrava-Přívoz, které byla tato povinnost stanovena rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.10.1999 č.j. 12 Cm 1593/95-69, který nabyl právní moci dne 1.12.1999 a dále s tím, že plněním jednoho z dlužníků zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost dlužníka druhého. Současně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení.
Žalovaný, který podal odvolání proti tomuto rozsudku, současně navrhl, aby v rámci delegace vhodné podle §12 odst. 2 o. s. ř. byla místní příslušnost přenesena na Městský soud v Praze s odůvodněním, že žalovaný bydlí v B. n. J. a podle tohoto bydliště by k projednání věci byl příslušný Okresní soud Mladé Boleslavi a jako odvolací soud přichází v úvahu Městský soud v Praze. S ohledem na značnou vzdálenost, ale i s ohledem na sídlo žalobce, z důvodu procesní ekonomie navrhuje, aby věc byla přenesena na Městský soud v Praze.
Žalobkyně sdělila, že nemá nic proti případnému přikázání věci Městskému soudu v Praze místo příslušného Krajského soudu v Ostravě, ale současně na této delegaci nijak netrvá a ponechává rozhodnutí o přikázání věci na Nejvyšším soudu. Jediným zájmem žalobkyně je rychlé rozhodnutí ve věci a je otázkou, zda nebyla pravým důvodem návrhu žalovaného na přikázání věci právě jen snaha protahovat co nejvíce předmětné soudní řízení a tím oddálit konečné rozhodnutí ve věci.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Ostravě) a Městskému soudu v Praze, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných skutečnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Změna bydliště žalovaného sama o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému odvolacímu soudu než příslušnému, neboť není tak závažným důvodem, aby došlo k prolomení výše citované ústavní zásady. Nejvyšší soud České republiky s přihlédnutím k možnosti dožádání zakotvené v ustanovení §39 o. s. ř. návrhu na přikázání věci jinému odvolacímu soudu než příslušnému nevyhověl a věc Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. března 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu