ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.22.2006.1
sp. zn. 29 Od 22/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. C. , proti žalované JUDr. M. P., zastoupené JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se sídlem Výstavní 17/19, 603 00 Brno, o zaplacení částky 160 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 7 C 864/2005, o návrhu obou účastníků na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 7 C 864/2005 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.
Návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu ve Svitavách se nevyhovuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou u Okresního soudu v Blansku vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 160 000,- Kč s 3% úrokem z prodlení s odůvodněním, že jde o nezaplacenou půjčku, kterou žalované poskytl. Poukázal na to, že žalovaná je předsedkyní Okresního soudu v Blansku a navrhl, aby tomuto soudu byla věc odňata a byla přikázána jinému věcně příslušnému soudu mimo obvod působnosti Krajského soudu v Brně, a to Okresnímu soudu ve Svitavách.
V dalším podání uvedl, že žalovaná byla jeho družkou a že vzhledem ke vztahům po rozchodu má obavy o nepodjatosti soudců Okresního soudu v Blansku, neboť je žalovaná předsedkyní tohoto soudu a nadřízenou ostatním soudcům. Je také ve styku s předsedy ostatních soudů v působnosti Krajského soudu v Brně z titulu své funkce. Vyslovil proto obavu i o možnou podjatost soudců kteréhokoliv soudu v působnosti tohoto soudu. Uvedl že je nutná delegace mimo působnost Krajského soudu v Brně a s ohledem na blízkost soudu a tím i hospodárnost pro obě strany navrhl, aby z důvodu vhodnosti byla věc přikázána Okresnímu soudu ve Svitavách.
Žalovaná souhlasila s návrhem na delegaci vhodnou, nesouhlasila však s delegací mimo působnost Krajského soudu v Brně. Uvedla, že není pravda, že by se znala s předsedy všech soudů v rámci obvodu Krajského soudu v Brně a že narážku na možnou podjatost soudců okresních soudů v působnosti Krajského soudu v Brně považuje za urážlivou i nepravdivou. Není rovněž pravda, že z titulu hospodárnosti by byl vhodný Okresní soud ve Svitavách. Její zástupkyně sídlí v B., je mimořádně vytížena a jednání ve S. by pro ni znamenalo ztrátu celého dne, což by zvyšovalo náklady žalované. V tomto podání uvedený návrh, aby věc byla delegována buď Městskému soudu v Brně nebo Okresnímu soudu Brno-venkov upřesnila dalším podáním tak, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu Brno-venkov.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený jak příslušnému Okresnímu soudu v Blansku, tak i účastníky navrhovaným soudům žalobcem Okresnímu soudu ve Svitavách a žalovanou Okresnímu soudu Brno-venkov ( §12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrhy na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §§12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listina základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Při posuzování návrhů na přikázání věci předloženými oběma účastníky vycházel Nejvyšší soud ze skutečnosti, že vzhledem k výkonu funkce žalované u Okresního soudu v Blansku je vhodné, aby věc byla přikázána jinému soudu než příslušnému. Vzhledem k místu bydliště obou účastníků a sídlu zástupkyně žalované lze předpokládat, že projednání věci u žalovanou navrženého Okresního soudu Brno-venkov bude věc projednána hospodárněji a rychleji než u příslušného soudu a žalobcem navrženého Okresního soudu ve Svitavách, když obavy žalobce o možné podjatosti všech soudců okresních soudů v příslušnosti Krajského soudu v Brně na základě žalobcem uplatněných argumentů nesdílí.
Nejvyšší soud proto návrhu žalobce nevyhověl; vyhověl naopak návrhu žalované a věc přikázal z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu Brno-venkov.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. května 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu