Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.06.2006, sp. zn. 29 Od 32/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.32.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.32.2006.1
sp. zn. 29 Od 32/2006-74 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. K. , IČ: 12 64 03 28, proti žalovanému J. E. , IČ: 60 28 85 31, zastoupenému JUDr. Ivanou Mikulovou, advokátkou se sídlem Dvořákova 259, 739 61 Třinec, o zaplacení částky 18.208,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 9 C 49/2004, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto: Věc, vedená u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 9 C 49/2004, se Městskému soudu v Praze k projednání a rozhodnutí nepřikazuje. Odůvodnění: Žalobce se domáhá žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 18.208,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o cenu prací provedených pro žalovaného na základě objednávky. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. 1. 2004, č. j. Ncp 6/2004-18, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci je příslušný okresní soud s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku. V podání, které žalobce označil jako odvolání proti výše citovanému usnesení, zdůrazňoval, že žádal o přeložení všech žalob do O. s tím, že jednotlivé osoby tvrdily a tvrdí, že mají dostatek známých, že žaloby rozmělní, natáhnou na několik let, aby to vše vyšlo do ztracena. To jej utvrzuje, že ve F.-M. by se to neřešilo a nevyřešilo u soudu správně. V dalším podání uvedl, že žádá, aby všechny jeho žaloby byly předány Městskému soudu v Praze, neboť toto je jediná cesta, jak se dostat z okruhu dlužníků a jejich výhrůžek. Opětovně zdůraznil, že jeho žaloba má být zaslána Městskému soudu v Praze. Žalovaný sdělil, že podle jeho názoru nejsou splněny podmínky a důvody vhodnosti pro postup podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). Poukázal na to, že žalobce proti jeho osobě vede několik neodůvodněných soudních sporů, a podal proti němu nepodložená trestní oznámení, s obranou v těchto sporech jsou spojeny nemalé náklady, které musí vynakládat a pokud by věc byla postoupena do P., náklady by se ještě zvýšily. Vyslovil přesvědčení, že věc by měl rozhodnout Okresní soud ve Frýdku-Místku. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený jak příslušnému Okresnímu soudu Frýdek-Místek, tak i Městskému soudu v Praze, kterému má být věc podle návrhu žalobce přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v daném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána. Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen zcela výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě. Důvody uváděné žalobcem jsou jeho subjektivním názorem, neuvedl žádné objektivně přezkoumatelné důkazy, kterými by prokázal, že předmětná věc bude u jiného soudu projednána rychleji a hospodárněji, což je základním předpokladem pro výjimečné přikázání věci jinému než příslušnému soudu. Kromě toho žalobcem navrhovaný Městský soud v Praze, který vykonává působnost krajského soudu (§9 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb.), není k projednání předmětné věci věcně příslušný, neboť nejde o věc, podle ustanovení §9 odst. 2 a odst. 3 o. s. ř. V souladu s citovaným ustanovením rozhodl i Vrchní soud v Olomouci uvedeným usnesením tak, že k projednání věci je příslušný okresní soud. Jelikož důvody uváděné žalobcem jsou z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. irelevantní a nejsou způsobilé odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. června JUDr. František Faldyna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/07/2006
Spisová značka:29 Od 32/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.32.2006.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21