ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.33.2006.1
sp. zn. 29 Od 33/2006-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Profireal, a.s., se sídlem Pernštýnské nám. č.p. 80, 530 02 Pardubice, Staré Město, IČ: 61 86 00 69, zastoupené JUDr. Jaroslavem Poláškem, advokátem, se sídlem nám. Republiky 53, 530 21 Pardubice, proti žalované J. T. , zastoupené Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem, se sídlem Horní náměstí 7, 772 00 Olomouc, o zaplacení směnečné pohledávky 17.835,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 55 Cm 121/2005, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 55 Cm 121/2005 se k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí směnečnou pohledávku v částce 17.835,- Kč se 6% úrokem z prodlení.
Žalovaná podala námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Hradci Králové - pobočkou v Pardubicích dne 28. 4. 2005, č. j. 54 Sm 80/2005-4, a současně namítla místní nepříslušnost tohoto soudu se žádostí, aby věc byla po právní moci rozhodnutí o vyslovení místní nepříslušnosti postoupena Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně a místně příslušnému. Poukázala na to, že žalobkyně vyplnila místo placení ze směnky v rozporu s ujednáním mezi účastníky s úmyslem získat jako příslušný soud jiný soud, než strany zamýšlely. Pro případ, že by soud argumentaci nepřijal, navrhla, aby bylo rozhodnuto podle §12 odst. 2 a 3 o.s.ř. o přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti. Žalovaná bydlí v obvodu navrhovaného soudu, je samoživitelka s dětmi, k nimž má vyživovací povinnost a časová a finanční náročnost účasti u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích by ji dále v celém sporu zatěžovala. Naopak žalobkyně je velkou obchodní společností a přesun k jinému soudu ji finančně ani časově nezatíží.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 14. 2. 2006, č. j. 55 Cm 121/2005-44, námitku žalované týkající se místní nepříslušnosti Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích zamítl a toto usnesení nabylo právní moci. Poté soud věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě spolu se stanoviskem žalobkyně, která s přikázáním věci Krajskému soudu v Ostravě nesouhlasila s poukazem, že žalovaná neuvádí takové důvody, které by případnou vhodnou delegaci odůvodňovaly.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích a Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu,aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Skutečnosti, na které žalovaná poukazuje v návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě, nejsou takového charakteru, aby bylo možno učinit závěr, že Krajským soudem v Ostravě bude věc vyřízena rychleji a hospodárněji než příslušným soudem, což je základní podmínkou pro použití ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Nejvyšší soud důvody pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. neshledal a také s přihlédnutím k negativnímu stanovisku žalobkyně a k možnosti využít dožádání podle §39 o.s.ř. návrhu žalované na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu