ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.4.2006.1
sp. zn. 29 Od 4/2006-43
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně BEST TRANSPORT, a.s. se sídlem Svážná 3, 634 00 Brno, IČ: 25 32 84 76, zastoupené Pavlem Kropáčkem DiS, obecným zmocněncem, proti žalované Masino, Stahlbau, Einrichtung und Objektdesign GmbH, se sídlem Frohsinnster. 27, 86152 Augsburg, BRD, HRB 16570, o zaplacení 2 957 EUR s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 132/2003, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 132/2003 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Městského soudu v Brně rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 2 957 EUR z důvodu dohodnuté a nezaplacené ceny služby, spočívající v mezinárodní silniční přepravě, kterou poskytla žalované na základě jejích objednávek přepravou zboží z České republiky do Německa.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 5.10.2004, č.j. 37 C 132/2003-35, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí věci. S odkazem na toto usnesení také věc Nejvyššímu soudu předložil.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o.s.ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení věci rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Předmětná žaloba byla podána podle podacího razítka dne 11.8.2003 a směřuje proti žalované, která má sídlo ve Spolkové republice Německo, nemá v České republice organizační složku, při čemž není tvrzeno a ani ze žaloby nevyplývá, že by měla na území České republiky nějaký majetek. Od 1.5.2004, kdy Česká republiky vstoupila do Evropské Unie, je na jejím území účinné Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“). Příslušnost soudů pro řešení sporů vyplývajících z přepravních smluv v mezinárodní nákladní silniční dopravě je upravena Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), publikovanou vyhláškou č. 11/1975 Sb.(dále jen „Úmluva“), která je účinná jak v České republice, tak i ve Spolkové republice Německo.
Podle č. 31 „Úmluvy“, spory vzniklé z přepravních smluv podléhajících této „Úmluvě“ může žalobce vést, pokud je nevede u soudů určených dohodou smluvních stran, u soudu toho státu, na jehož území má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku nebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla smlouva uzavřena, nebo u soudu toho státu, na jehož území leží místo, kde zásilka byla převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání; u jiných soudů nemůže žalobce spor vést. Úmluva umožňuje účastníku přepravní smlouvy zvolit soud státu, který má projednat vzniklý spor, ve kterém byla uskutečněna nakládka zboží. Tato byla v daném případě uskutečněna v České republice, rovněž závazek zaplatit uskutečněnou přepravu má být splněn v České republice.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že věc patří do pravomoci soudů České republiky a podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. určil, že k projednání věci je příslušný Městský soud v Brně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. dubna 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu