ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.47.2006.1
sp. zn. 29 Od 47/2006-70
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Tomáše Brauna v právní věci žalobce J. K. , IČ 12 64 03 28, proti žalovanému Z. B. , IČ 66 16 26 70, o plnění závazků z kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 199/2005, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 199/2005 se Městskému soudu v Praze nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost dodržet vůči žalobci povinnosti z uzavřené smlouvy a vydat malý a velký technický průkaz k nákladnímu automobilu.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31.3.2005, č.j. Ncp 416/2005-36, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci je příslušný okresní soud a věc postoupil k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku.
Ještě před tímto rozhodnutím předložil žalobce podání, ve kterém uvedl, že se rozhodl „přeložit“ všechny své žaloby k Městskému soudu v Praze. V dalším podání, ve kterém opětovně žádal o převedení žalob k Městskému soudu v Praze, prohlásil, že má obavy z potvrzeného zločinného spolčení.
Žalovaný prohlásil, že nesouhlasí, aby věc byla projednávána Městským soudem v Praze.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a Městskému soudu v Praze, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, ke kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Žalobce ve svém návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze vyslovuje pouze své subjektivní přesvědčení, aniž by svá tvrzení doložil objektivně přezkoumatelnými důkazy, nehledě ke skutečnosti, že výše citovaným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci je dána příslušnost okresního soudu jako soudu prvního stupně. Městský soud v Praze je však soudem, který stojí na úrovni soudu krajského a navrženým postupem by tak byla měněna věcná příslušnost soudu, což úprava obsažená v §12 o. s. ř. nedovoluje.
Argumenty uváděné žalobcem jsou z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. právně irelevantní. Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. srpna 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu