ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.68.2005.1
sp. zn. 29 Od 68/2005-72
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobců A) Ing. V. V. a B) Ing. B. V. , zastoupených JUDr. Karlem Rujbrem, advokátem se sídlem Nám. Svobody 2, 678 01 Blansko, proti žalovaným 1) Ing. E. N. , zastoupenému JUDr. Ludmilou Valterovou, advokátkou se sídlem Říčanská 7, 101 00 Praha 10, 2) J. N. a 3) J. M. , o 308.360,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 112/2002, o návrhu l) žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 112/2002 se Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhají žalobou podanou u Městského soudu v Brně vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným bylo uloženo zaplatit jim společně a nerozdílně částku 308.360,- Kč s 21% úrokem z prodlení, s odůvodněním, že žalovaní pobírali veškeré příjmy z nájemního domu v T. ulici v B., ačkoliv podílovými spoluvlastníky této nemovitosti jsou i žalobci. Žalovaní žalobcům příslušný podíl z přijatého nájmu neproplatili.
První žalovaný se odvolal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2004, č.j. 61 C 112/2002-33, kterým bylo účastníkům uloženo, aby ve lhůtě 15ti dnů uvedli rozhodné skutečnosti o věci samé a označili důkazy. Současně vytkl soudu, že soud měl před zahájením řízení ve věci samé zkoumat svou příslušnost. Spor je o peněžité plnění a žádný ze žalovaných nemá v obvodu tohoto soudu své bydliště. Navrhl proto, aby věc byla z důvodu vhodnosti a hospodárnosti řízení postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 4, kde se žalovaní zdržují.
Žalobci ve svém vyjádření poukázali na to, že námitku místní nepříslušnosti je nutno vznést při prvním úkonu, který účastník přísluší, což se nestalo a Městský soud ve věci správně jednal, neboť došlo ke konvalidaci nedostatku místní nepříslušnosti. Otázku, zda je delegace vhodná, ponechávají žalobci bez dalších vyjádření.
Druhá žalovaná a třetí žalovaný se k návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyjádřili, ačkoliv jim návrh prvního žalovaného byl řádně doručen.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 4, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh prvního žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. l Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech účastníků projevil nepříznivě.
Okolnosti, na které poukazuje první žalovaný v návrhu na přikázání věci jinému soudu, je třeba z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. vykládat restriktivně a proto jako skutečnosti, odůvodňující delegaci věci, nemohou obstát. Předmětem žaloby je nárok spoluvlastníků nemovitosti, nacházející se v katastrálním území B.-Ž., na příslušný podíl z nájmu této nemovitosti, který žalovaní pobírali v celém rozsahu. Tím, že žalovaný neuplatnil námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně, byla případná nepříslušnost tohoto soudu konvalidována. Proti skutečnosti, že žalovaní mají bydliště v P., stojí skutečnost, že žalobci mají bydliště v obvodu Městského soudu v Brně, kde se nachází i nemovitost, ke které se spor vztahuje. Není vyloučeno, že z hlediska zjištění výnosu získaného pronájmem této nemovitosti bude třeba i znalecký posudek. Tato okolnost stejně jako okolnost, že žalobci mají bydliště v obvodu Městského soudu v Brně, dává předpoklad rychlejšího a hospodárnějšího řízení u Městského soudu v Brně.
Nejvyšší soud České republiky neshledal důvod pro použití ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. a proto Obvodnímu soudu pro Prahu 4 posuzovanou věc nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 11. dubna 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu