ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.69.2005.1
sp. zn. 29 Od 69/2005-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. K. , IČ: 12 64 03 28, proti žalovanému J. E. , IČ: 60 28 85 31, o zaplacení částky 62 475,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 286/2004, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku se Městskému soudu v Praze nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 62 475,- Kč s 13% úrokem z prodlení s odůvodněním, že se jedná o nezaplacenou hodnotu prací, které žalobce provedl na pozemku žalovaného na základě jeho objednávky.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24.7.2003, č.j. Ncp 1059/2003-8, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný okresní soud s tím, že po právní moci rozhodnutí bude věc postoupena Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku..
Žalobce podáním ze dne 24.4.2004 s poukazem na neřešení jeho žádosti ze dne 30.3.2003 uvedl, že „se rozhodl přeložit všechny žaloby (předložil seznam 17 žalob) k Městskému soudu do Prahy“. Požádal, aby všechny žaloby byly tomuto soudu odeslány. Dále uvedl, že nikdo ze státních úředníků nebral vážně výhrůžky dlužníků a jeho následné politické pronásledování pod různými ekonomicko-dlužníckými legendami trvá několik let. V dalším podání ze dne 4.7.2005 uvedl, že trvá na tom, aby soudní projednávání s jeho osobou a firmami bylo projednáváno u Městského soudu v Praze z dosahu jeho dlužníků a jejich zločineckého spolčení. V dalším podání opětovně uvedl, že odmítá být souzen proti své vůli v této enklávě, protože má již několik let vážné obavy a důkazy o pošlapávání svých práv. Jako důkaz uvedl, že byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu bez právní pomoci za údajnou krádež vlastního majetku, a proto znovu žádá, aby všechny podklady byly zaslány Městskému soudu v Praze.
Žalovaný výslovně prohlásil, že k delegaci nedává souhlas.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku) a Městskému soudu v Praze, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem, bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudu a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listina základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
V posuzovaném případě neexistuje žádný důvod, který by mohl být základem pro přikázání věci Městskému soudu v Praze, a to především proto, že tento soud ve smyslu ustanovení §9 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., v platném znění, vykonává v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu. Z ustanovení §9 odst. 2 až 5 o. s. ř. je nepochybné, že nepřichází v úvahu projednání předmětné žaloby krajským soudem jako věcně příslušným, jak ostatně již rozhodl Vrchní soud v Olomouci výše citovaným usnesením ze dne 24.7.2003 č.j. Ncp 1059/2003-8. I kdyby žalobce použil nepřesného označení soudu v Praze a měl na mysli některý z obvodních soudů, které působí na území hlavního města Prahy jako soudy okresní, nejsou důvody uváděné žalobcem způsobilými, aby byl učiněn průlom do výše citovaného ústavního principu.
Jelikož Nejvyšší soud České republiky neshledal existenci žádného z důvodů, pro které by bylo možno použít ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., žalobcem navrženému soudu věc nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. ledna 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu