ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.73.2005.1
sp. zn. 29 Od 73/2005-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně Leasing České spořitelny, a.s. se sídlem Střelničná 8/1680, 182 00 Praha 8, IČ 63 99 95 79 proti žalované Železárny Veselí, a.s. se sídlem Kollárova 1229, 698 12 Veselí nad Moravou, IČ: 00 01 13 80, o 1,969.723,- Kč s postižními právy, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 102/2005, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 102/2005, se Krajskému soudu v Českých Budějovicích nepřikazuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně k návrhu žalobkyně vydal dne 26.5.2005, pod č.j. 3 Sm 101/2005-17, směnečný platební rozkaz, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni směnečný peníz 1,969.723,- Kč, směnečnou odměnu 6.566,- Kč a náklady řízení 79.050,- Kč.
Po podání námitek proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Uvedla, že vhodnost přikázání věci jmenovanému soudu spatřuje v tom, že u Krajského soudu v Brně je pod spisovou značkou 3 Cm 155/2004 a 3 Cm 5/2005 vedeno směnečné řízení mezi týmiž účastníky a výsledek tohoto jiného sporu může potencionálně ovlivnit rozhodování v tomto směnečném sporu.
Žalobkyně se k návrhu nevyjádřila, ačkoliv jí byl návrh řádně doručen.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Brně) a Krajskému soudu v Českých Budějovicích, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Subjektivní přesvědčení žalované o možnosti ovlivnění rozhodování soudu v posuzovaném případě v důsledku projednávání dvou souběžně probíhajících směnečných řízení mezi týmiž účastníky nelze považovat za důvod, pro který by bylo možno porušit výše citovanou ústavní zásadu. Jiné důvody žalovaná neuvedla.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl a věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 11. dubna 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu