ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.77.2006.1
sp. zn. 29 Od 77/2006-163
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně DUGA, spol. s r.o. se sídlem Pobřežní 40/58, 180 00 Praha 8, IČ: 25 76 42 17, zastoupené Ing. F. G., obecným zmocněncem, proti žalované PharmDr . L. P. , zastoupené JUDr. Jiřím Kovandou, advokátem, se sídlem Vodičkova 28, 110 00 Praha 1, o zaplacení částky 182.046,46 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 18 C 112/2004, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 18 C 112/2004 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku domáhá se žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 557.504,30 Kč s 2% úrokem z prodlení z důvodu nezaplacených faktur za skutečně provedené práce podle smlouvy o dílo na dokončení novostavby na pozemku 117/25 v kat. území L.
Po podání odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 27. 4. 2004, č. j. 50 Ro 799/2004-62a, vydal soud na základě částečného zpětvzetí žaloby usnesení ze dne 1. 6. 2006, č. j. 18 C 112/2004-145, kterým zastavil řízení ohledně částky 375.457,84 Kč a částečně i úroku z prodlení z částek ve výroku specifikovaných.
Žalovaná poté podala návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 s poukazem na vhodnost tohoto postupu. Poukázala na to, že její současné bydliště je na adrese P.-L., rovněž sídlo jejího zástupce je v P. a sporné plnění se týká objektu v P.-L. Vyslovila názor, že navrhovaný soud může předmětnou věc projednat rychleji a hospodárněji.
Žalobkyně s postoupením věci nesouhlasila s odůvodněním, že neexistuje žádný vážný důvod se strany žalované k „přeložení“ zahájeného soudního řízení. Žalovaná zaplacením dvou splátek uznala podané žaloby, z původně žalované částky zůstává k rozhodnutí částka 182.046,46 Kč s příslušenstvím, a nejde o žádný složitý soudní případ. Důvod, že rodinný dům je postaven v P. nemá na jednání soudu žádný vliv, neboť nelze předpokládat, že by se úkony soudu konaly na místě samém. Obecný zmocněnec žalobce, který má trvalý pobyt ve F.-M., kde se zdržuje poté, co přestal být spolumajitelem firmy žalobkyně, je jediný možný účastník řízení, který zná podrobně celou problematiku, má potřebné podklady a je velmi přesně informován o každém detailu celého případu, takže jiný zástupce žalobkyně nepřichází v úvahu. Zástupce žalobkyně je v trvalé lékařské péči, což zhoršuje jeho osobní předpoklady pro cestování, objektivně nezná důvod, proč by žalovaná, která z větší části uznala svůj dluh, měla rozhodnutím soudu o delegaci získat jakoukoliv výhodu proti žalobkyni a jejímu obecnému zmocněnci. Poukázal také na chování zástupce žalované při osobním jednání a na jeho tvrzení, že má známé u soudu v O. Vyslovil názor, že liknavé jednání soudu ve F.-M. vyhovuje žalované a že důvodem k delegaci je snaha žalované oddálit jednání. ¨
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a Obvodnímu soudu pro Prahu 10, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věta druhé o.s.ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Za situace, kdy sídlo žalobkyně je v P., žalovaná rovněž bydlí v P., kde má sídlo i její zástupce a rovněž nemovitost, která je předmětem smlouvy o dílo a k níž se vztahuje předmětná žaloba, se rovněž nachází v P., lze předpokládat, že řízení u soudu v P. proběhne rychleji a hospodárněji, než u příslušného soudu. Tvrzení žalobkyně o neexistenci důvodu pro přikázání věci soudu v P. a o tom, že kromě obecného zmocněnce, který byl jedním ze společníku žalobkyně a který v současné době bydlí ve F.-M., nikdo jiný nemůže žalobkyni zastupovat, nelze považovat za dostatečně závažný důvod pro odmítnutí návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že návrh žalované je v souladu s výše citovaným ústavním principem a proto jejímu návrhu na přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl a věc přikázal k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. října 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu