ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.9.2006.1
sp. zn. 29 Od 9/2006-1351
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v konkursní věci úpadce ČKD Dopravní systémy, a.s. se sídlem Ringhofferova 115/1, 150 00 Praha 5, IČ: 00 56 52 53, o částečném rozvrhu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 88 K 180/99 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Ko 310/2005, o návrhu konkursní věřitelky “AD TAX, s.r.o.“ se sídlem Jungmannova 319, 506 01 Jičín, IČ: 25 29 54 71, na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Ko 310/2005 se Vrchnímu soudu v Olomouci nepřikazuje.
Odůvodnění:
V záhlaví tohoto usnesení označená konkursní věřitelka, která se stala účastnicí konkursního řízení na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13.10.2005, č.j. 88 K 180/99(2816)-32, místo společnosti ADEMON, s.r.o. a účastnicí odvolacího řízení proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 8.4.2005, č.j. 88 K 180/99-1171, o částečném rozvrhu, navrhla, aby v odvolacím řízení byla věc přikázána z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. Vrchnímu soudu v Olomouci. Poukázala na to, že má informaci, že ČKD Praha Holding pomocí lobbistů vytváří tlak na některé soudce, kteří budou o odvolání rozhodovat a snaží se dosáhnout urychleného potvrzujícího rozsudku Vrchního soudu v Praze a rovněž intervenuje u vedení Vrchního soudu v Praze a od něj dostává přísliby, že bude urychleně rozhodnuto. V důsledku tohoto tlaku má navrhovatelka důvodnou pochybnost, zda k ovlivnění Vrchního soudu v Praze nedojde. ČKD Praha Holding stále patří mezi vlivná pražská seskupení podniků, se kterými se vstřícněji nakládá. Existuje úzká vazba mezi Městským soudem v Praze a Vrchním soudem v Praze a oba soudy jsou personálně propojeny, neboť např. Mgr. Mlejnková, která rozhodnutí o odvolání připravuje, je soudkyní Městského soudu v Praze.
Konkursní věřitelka ČKD Praha Holding, a.s. navrhla, aby Nejvyšší soud návrh na přikázání věci jinému soud zamítl. V odůvodnění svého stanoviska uvedla, že tento návrh je pokračováním zdržovacích metod a je veden snahou pozdržet výplatu z konkursu „za každou cenu“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Vrchnímu soudu v Praze) a Vrchnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o.s.ř.), návrh konkursního věřitele na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, na které poukazuje navrhovatelka ve svém návrhu na přikázání věci jinému soudu, nelze považovat za důvody, pro které by bylo možno porušit výše uvedený ústavní princip a věc přikázat z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci. Nejsou ani takového charakteru, pro který by bylo možno předpokládat, že odvolací řízení bude probíhat u Vrchního soudu v Olomouci rychleji a hospodárněji. Jedná se pouze o subjektivní domněnky konkursní věřitelky, nepodložené žádným objektivně přezkoumatelným důkazem.
Nejvyšší soud neshledal žádný důvod pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. Vrchnímu soudu v Olomouci a proto tomuto soudu věc nepřikázal.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. března 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu