ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.92.2005.1
sp. zn. 29 Od 92/2005-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. K. , proti žalovanému J. P. , zastoupenému JUDr. Tomášem Chovancem, advokátem se sídlem Masná 10, 702 00 Ostrava, o 8 976,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 199/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 199/2003 se k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze nepřikazuje .
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 8 976,80 Kč s úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že požaduje zaplacení „na základě vzájemného odprodeje pohledávky žalovaným firmě Damon Company spol. s r.o. Moravská Ostrava a že tato pohledávka tam i zpět byla vymyšlena“.
Poté žalobce v několika podáních požadoval, aby se všechny jeho žaloby projednávaly mimo Okresní soud ve Frýdku-Místku, a to v Ostravě (popř. v Praze). Počínaje podáním ze dne 28.4.2004 a naposledy dne 9.12.2005 výslovně žádal , aby jeho žaloby byly postoupeny Městskému soudu v Praze. Návrh na přikázání věci tomuto soudu odůvodňoval především tvrzením, že jeho dlužníci „opakovaně zdůrazňovali, že mají dostatek prostředků a známých na Finančním úřadě, policii a soudu ve Frýdku-Místku a že jeho případy natáhnou na mnoho let nebo do ztracena a že pokud se bude šprajcovat nechají jej zavřít“. Uvedl také, že soudy ve Frýdku-Místku a v Ostravě neprojednávaly jeho žaloby, i když o projednání opakovaně žádal, nic se nedělo, naopak „sám je odsouzen za svůj vlastní majetek prokazatelně zakoupený za mé peníze“.
Žalovaný poukázal na to, že žalobcovo podání je značně zmatené, nicméně však souhlasil s delegací věci k jinému soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu, tj. Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.), návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce je stanoví zákonem (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Důvody uváděné žalobcem v návrhu na přikázání věci jinému soudu jsou pouze vyjádřením jeho subjektivních pocitů bez jakékoliv konkrétní skutečnosti, ovlivňující projednávanou věc. Takto formulované důvody nelze považovat za kvalifikované důvody ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř., pro které by bylo možno porušit výše citovaný ústavní princip, nehledě k tomu, že není splněna podmínka citovaného ustanovení, totiž, že návrh na přikázání věci jinému soudu se musí týkat soudu téhož stupně. Tím Městský soud v Praze, který je soudem v postavení krajského soudu v tomto případě není. Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud žádné důvody pro postoupení věci jinému soudu (§12 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. dubna 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu