ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.109.2003.1
sp. zn. 29 Odo 109/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce P. N., proti žalovaným 1) P. společnost s ručením omezeným v likvidaci, 2) P. D., a 3) R. S., o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 12 C 143/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. prosince 2002, č. j. 19 Co 99/2002-105, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. prosince 2002, č. j. 19 Co 99/2002-105, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 28. listopadu 2001, č. j. 12 C 143/99-70, určil, že vlastníkem ve výroku označených nemovitostí je první žalovaná (bod I. výroku) a uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení částku 170.214,- Kč (bod II. výroku). Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že kupní smlouva uzavřená dne 8. března 1999 mezi první žalovanou (P. společnost s ručením omezeným) jako prodávající a dalšími žalovanými (P. D. a R. S.) jako kupujícími je ve smyslu ustanovení §39 občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) neplatná; za prodávající ji totiž uzavřel Ing. A. D., který k tomu nebyl oprávněn.
K odvolání druhého a třetí žalovaných Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o určení, že první žalovaná je vlastníkem ve výroku uvedených nemovitostí, zamítl (první výrok). Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok). Odvolací soud dovodil, že žalobce jako menšinový společník první žalované nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, když již není společníkem první žalované. Právní postavení žalobce nemůže být určením vlastnictví dotčeno, a proto není dotčeno ani jeho právo na vypořádací podíl. Žalobce není ve sporu věcně legitimován, když má k ochraně svých práv k dispozici jiné prostředky; v úvahu přichází žaloba menšinového společníka na náhradu škody dle ustanovení §131a obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). Určovací žaloba proto není opodstatněna.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tedy že je dán dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Konkrétně dovolatel považuje za nesprávný právní názor odvolacího soudu, že není aktivně legitimován k podání žaloby o požadované určení a že má nebo měl možnost domáhat se svého nároku žalobou na náhradu škody podle §131a obch. zák. Žalobu o určení, zda právní vztah nebo právo je či není, je podle dovolatele oprávněn podat každý, kdo má na určení naléhavý právní zájem. Potud dovolatel poukazuje na „konstantní judikaturu“, dle které může takovou žalobu podat nejen účastník smlouvy nebo právního vztahu, ale každá osoba, která na tomto určení prokáže naléhavý právní zájem; konkrétně zmiňuje rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1690/97, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, číslo 9, ročník 1999, str. 489 (jde o rozsudek ze dne 15. června 1999), rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 871/2000, uveřejněný v čísle 11, ročníku 2000 téhož časopisu, str. 519 (jde o rozsudek ze dne 21. srpna 2000) a rozsudek (správně usnesení) Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Odon 146/97. uveřejněný v časopise Obchodní právo, číslo 2, ročník 2002, str. 20 (jde o usnesení ze dne 25. května 1998). Dovolatel má podíl na společnosti první žalované ve výši 43,58 %, proto se určení, že první žalovaná je vlastnicí nemovitostí, projeví v jeho majetkové sféře (v případě, že proběhne exekuce na tento podíl, promítne se to v hodnotě jeho vypořádacího podílu); odtud dovolatel dovozuje i naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Dovolatel má za to, že odvolací soud tím, že otázku naléhavého právní zájmu vyložil zužujícím způsobem, zasáhl do jeho ústavního práva domáhat se svého nároku u nezávislého a nestranného soudu. Dovolatel rovněž upozorňuje, že svého nároku se nemůže domáhat žalobou dle ustanovení §131a obch. zák., neboť tu je možno podat pouze proti jednateli, který odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobil. V době, kdy byla kupní smlouva uzavřena, však první žalovaná jednatele neměla. Dovolatel proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaní navrhují dovolání odmítnout, upozorňujíce na to, že nařízením exekuce postižením podílu dovolatele ve společnosti první žalované (z 8. prosince 2002) byla zrušena jeho účast ve společnosti a dále, že dovolatel není poškozen prodejem nemovitostí, neboť prodej sám uskutečnil (za 1.025.000,- Kč), utržené peníze (947.139,- Kč) si vyplatil jako podíl na zisku a dosud je nevrátil. V neposlední řadě žalovaní zdůrazňují, že hodnota nemovitostí je dle znaleckého posudku 300.000,- Kč.
Dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. přípustné.
Jelikož vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), dovoláním namítány nejsou a ze spisu se nepodávají, zabýval se Nejvyšší soud - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §80 písm. c/ o. s. ř. návrhem na zahájení řízení lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.
Ve věci určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je třeba rozlišovat mezi naléhavým právním zájmem na požadovaném určení a věcnou legitimací k takovému určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (shodně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2002, pod číslem 77).
Podle skutkových závěrů soudů nižších stupňů je dovolatel buď menšinovým společníkem první žalované nebo bývalým menšinovým společníkem první žalované s právem na vypořádací podíl. V obou případech může být prostřednictvím požadovaného určení dotčena jeho majetková sféra, jelikož hodnota o kterou se v důsledku onoho určení změní majetek první žalované, se zprostředkovaně může promítnout do hodnoty jeho obchodního podílu nebo vypořádacího podílu na majetku první žalované. Odkaz na možnost podání žaloby podle §131a obch. zák. v rozhodném znění je vskutku problematický, stojí-li žaloba právě na argumentu, že první žalovaná v době uzavření kupní smlouvy jednatele neměla. Z týchž příčin nelze dovolateli upřít ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Právní posouzení věci odvolacím soudem tedy v tomto ohledu správné není.
Pro úplnost se podotýká, že na tento závěr nemá sama o sobě vliv skutečnost, že nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty úpadkyně P. - Z. s. r. o. (až do jejich případného zpeněžení může mít požadované určení vliv na práva a povinnosti účastníků sporu a to i z hlediska případných nároků, jež z titulu vlastnického práva mohou být uplatňovány v označeném konkursu).
Lze tedy uzavřít, že dovolací důvod dle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl uplatněn právem. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.) napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, 3 a 6 o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. září 2006
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu