ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1327.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1327/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce Z. Ch., proti žalovaným 1) F. P., a 2) J. P., o zaplacení částky 539.743,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 C 264/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. února 2006, č. j. 22 Co 2455/2005-154, ve znění opravného usnesení ze dne 7. dubna 2006, č. j. 22 Co 2455/2005-164, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 6. dubna 2005, č. j. 10 C 264/2004-91, uložil žalovaným zaplatit tehdejší žalobkyni (Č. k. a.) společně a nerozdílně částku 369.743,-Kč s úrokem z prodlení 3,5 % p.a. z této částky za období od 6. prosince 2002 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I.). Dále žalobu na zaplacení částky 170.000,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 3,5 % p. a. z této částky za období od 6. prosince 2002 do zaplacení zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III., IV. a V.).
Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 28. února 2006, č. j. 22 Co 2455/2005-154, ve znění opravného usnesení ze dne 7. dubna 2006, č. j. 22 Co 2455/2005-164, rozsudek soudu prvního stupně vyjma odvoláním nedotčeného výroku II. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíce existenci dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podáním datovaným 11. srpna 2006 a doručeným soudu prvního stupně 21. srpna 2006, žalovaní doplnili dovolání uvedením důvodů, pro které považují právní posouzení věci za nesprávné a řízení za postižené vadami, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a navrhli, aby dovolací soud rozsudky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle ustanovení §240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání, nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání. V rozhodnutí ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005, pod číslem 31, dále Nejvyšší soud uzavřel, že pouhá citace textu ustanovení §241a odst. 2 (případně též odstavce 3) o. s. ř. není řádným uplatněním dovolacího důvodu.
Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Jak se podává z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, byl zástupci žalovaných doručen dne 5. dubna 2006 (srov. doručenku u č. l. 160). Žalovaní proti tomuto rozhodnutí podali dne 5. června 2006 tzv. blanketní dovolání (sepsané advokátem), v němž (pokud jde o vylíčení dovolacích důvodů) pouze uvedli, že dovolání podávají z důvodu vady řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a z důvodu nesprávného právního posouzení věci, s odkazem na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b o. s. ř. s tím, že dovolání následně odůvodní.
Bylo-li rozhodnutí odvolacího soudu, obsahující správné a úplné poučení o dovolání (srov. ustanovení §240 o. s. ř.), doručeno zástupci žalovaných 5. dubna 2006, uplynula lhůta k podání dovolání určená ustanovením §240 odst. l větou první o. s. ř. v pondělí 5. června 2006 (srov. §57 odst. 2 o. s. ř.). Doplnil-li zástupce žalovaných dovolání o dovolací důvody až podáním doručeným soudu dne 21. srpna 2006, učinil tak po uplynutí propadné lhůty k odstranění vad dovolání podle ustanovení §241b odst. 3 věty první o. s. ř. Na tomto závěru nic nemění ani okolnost, že 18. dubna 2006 bylo zástupci žalovaných doručeno výše označené opravné usnesení odvolacího soudu (jež se netýká výroku rozhodnutí) ze dne 7. dubna 2006.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nezpůsobilé zahájit dovolací řízení podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaných bylo odmítnuto a žalobci v dovolacím řízení podle obsahu spisu náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 13. prosince 2006
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu