ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1339.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1339/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobce J. F., proti žalovanému S. b. d. D., o zaplacení částky 15.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 89/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. března 2006, č. j. 7 Cmo 463/2005-57, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. dubna 2005, č. j. 51 Cm 89/2003-29, zamítl žalobu o zaplacení částky 15.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a žalobce zavázal zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 30. března 2006, č. j. 7 Cmo 463/2005-57, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobci částku 15.000,- Kč s 10% úrokem od 8. března 2001 do zaplacení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce zaplatil částku 15.000,- Kč žalovanému bez právního důvodu, protože ustanovení stanov ukládající povinnost zaplacení poplatku při smluvním převodu členských práv a povinností na cizí osobu, je v rozporu se zákonem a s dobrými mravy a je tudíž neplatné. Žalovaný je proto povinen částku 15.000,- Kč podle ustanovení §451 odst. 1 občanského zákoníku žalobci vrátit.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, v němž namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, s tím, že o povinnosti platit poplatek za smluvní převod členských práv a povinností rozhodl nejvyšší orgán družstva, a to usnesením shromáždění delegátů družstva. Jde o rozhodnutí vnitrodružstevní povahy, jímž jsou vázáni členové družstva, rozhodnutí nemá obecně závaznou platnost a dopadá pouze na členy družstva. Úhradou této částky proto žalovanému nevzniklo bezdůvodné obohacení.
Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písmeno a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písmeno b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písmeno c)].
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovoláním napadeným rozsudkem byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč jako bezdůvodném obohacení vzniklém zaplacením poplatku podle stanov žalovaného za smluvní převod členských práv a povinností v družstvu. Závazkový vztah založený mezi členem družstva a družstvem – byť případně neplatným - ustanovením stanov, je podle §261 odst. 3 písm. b) obchodního zákoníku závazkovým vztahem obchodním a z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jelikož dovolání žalovaného není ve smyslu ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř. ].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. září 2006
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.
předsedkyně senátu