Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2006, sp. zn. 29 Odo 163/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.163.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.163.2006.1
sp. zn. 29 Odo 163/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně L. L., proti žalovaným 1) H. M., 2) O. P., 3) Š. S., 4) L. K., 5) J. R., a 6) N. O., o zaplacení částky 51.030,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 274/98, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. října 2005, č.j. 2 Cmo 325/2005-129, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání druhého žalovaného potvrdil ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. října 2004, č.j. 19 Cm 274/98-72, jímž byli žalovaní zavázáni zaplatit žalobkyni částku 46.297,- Kč s 21,5% úrokem od 11. prosince 2003 do zaplacení a na nákladech řízení částku 6.102,- Kč, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních a druhý, třetí, čtvrtý, pátá a šestá žalovaní jsou povinni plnit společně a nerozdílně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že právní předchůdkyně žalobkyně Č. s., a. s. uzavřela s první žalovanou dne 6. února 1997 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla první žalované úvěr 50.000,- Kč a druhý žalovaný „převzal za tento závazek ručení“. Žádný z žalovaných svůj závazek v rozsahu žalobkyni přiznané částky nesplnil. Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) a namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel snáší argumenty na podporu uplatněných dovolacích důvodů a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř. Z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jehož se dovolatel výslovně dovolává, vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovoláním napadeným rozsudkem byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení §497 obchodního zákoníku (dále jenobch. zák.“), zajištěné ručitelským závazkem druhého žalovaného podle ustanovení §303 obch. zák. Přitom závazkový vztah vzniklý při zajištění plnění obchodního závazku je podle ustanovení §261 odst. 4 obch. zák. závazkovým vztahem obchodním a z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož dovolání druhého žalovaného není ve smyslu ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto a ostatním účastníkům podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 28. února 2006 JUDr. Petr Gemmel,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2006
Spisová značka:29 Odo 163/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.163.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§497 předpisu č. 513/1991Sb.
§303 předpisu č. 513/1991Sb.
§237 odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21