Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2006, sp. zn. 29 Odo 359/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.359.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.359.2006.1
sp. zn. 29 Odo 359/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci navrhovatelek a) M. H. a. s., a b) M. n. d., a. s., o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. B 724, za účasti 1) S., s. r. o., 2) R. M., 3) Ing. K. R., 4) Ing. T. H., 5) J. S., 6) Ing. M. K., 7) J. H., 8) M. S., a 9) M. S., o dovolání účastníků 1 až 5 a 8 proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. února 2005, č. j. 8 Cmo 476/2004 – 801, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením odmítl odvolací soud odvolání S., s. r. o., R. M., Ing. K. R., Ing. T. H. a M. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. června 2004, č. j. F 9668/2004, B 3760/8, B 724/189-751, kterým tento soud vyhověl návrhu na zápis převodu obchodního jmění společnosti M. n. d., a. s. (původně M. H. a. s.), na hlavního akcionáře, tj. společnost M. n. d., a. s., a o výmazu obchodní firmy M. n. d., a. s. v oddílu B vložce č. 724 a o výmazu obchodní firmy M. H., a. s. a zápisu obchodní firmy M. n. d., a. s. a zápisu změny předmětu podnikání v oddílu B vložce č. 3760. Rozhodnutí odůvodnil odvolací soud tím, že podle ustanovení §200c občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) je účastníkem řízení podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení §94 odst. 1 věty první se nepoužije. Odvolací soud uzavřel, že z definice účastníků řízení v řízení ve věcech obchodního rejstříku zcela jednoznačně plyne, že akcionáři, kteří se do obchodního rejstříku nezapisují, nejsou účastníky řízení ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. Účastníky řízení tak podle odvolacího soudu byly pouze M. H. a. s., a M. n. d., a. s., a jedině tyto dva subjekty jako účastníci řízení mohly podat odvolání. Obě navrhovatelky se práva odvolání vzdaly, usnesení tak nabylo právní moci již dne 24. června 2004. Jestliže tak odvolatelé odvolání podali k poštovní přepravě dne 8. července 2004, stalo se tak v době, kdy lhůta k podání odvolání všem účastníkům tohoto rejstříkového řízení – to je navrhovatelkám a) a b) – uplynula a odvolání je tudíž opožděné. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že akcionáři, pokud nejsou současně osobami, jejichž účast v řízení upravuje ustanovení §200c o. s. ř., nejsou účastníky řízení, a tedy ani osobami, oprávněnými k podání odvolání. K námitce neústavnosti ustanovení §200c odst. 1 o. s. ř., vzhledem k ústavnímu nálezu sp. zn. II. ÚS 21/03, odvolací soud uzavřel, že okolnost, že akcionáři akciové společnosti nejsou účastníky rejstříkového řízení, nelze považovat za porušení nebo omezení jejich práva na soudní ochranu. Proto odvolání, postupem podle ustanovení §218a o. s. ř., jako opožděné odmítl. Proti usnesení odvolacího soudu podali S., s. r. o., R. M., Ing. K. R., Ing. T. H., J. S. a M. S. dovolání. V dovolání uvedli, že důvodem pro odmítnutí odvolání byla skutečnost, že odvolání podaly osoby, která k tomu dle názoru odvolacího soudu nebyly oprávněny a nadto odvolání akcionářů bylo opožděné, když navrhovatelkám bylo rozhodnutí soudu prvního stupně doručeno dne 24. června 2004 a lhůta pro odvolání začala běžet ode dne 25. června 2005 (správně 24. června 2004). Dovolatelé namítají, že mezi závěry odvolacího soudu není žádná logika. Není-li někdo považován za účastníka, pak mu nemůže běžet vůbec žádná lhůta k odvolání. Naopak, až je-li někdo účastníkem, pak je možné zvažovat, zda se odvolal včas či nikoli. Pro tento druhý případ stanoví zákony (zde §204 odst. 1 o. s. ř.) lhůtu, v níž je možno podat odvolání. Běh takové lhůty zpravidla běží od doručení rozhodnutí. Není-li rozhodnutí doručeno, nemůže lhůta vůbec začít běžet, argumentují dovolatelé. Dovolatelé výslovně neuvádí, z jakého důvodu usnesení odvolacího soudu napadají. Odkazují na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kreditní a průmyslové banky v. Česká republika, přičemž poukazují na část týkající se charakteru rejstříkového řízení v České republice, namítajíce, že tam, kde mají být posuzována občanská práva a povinnosti, je nezbytné, aby taková rozhodnutí mohla být předmětem soudního přezkumu. Dovolatelé dovozují, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a je v rozporu s hmotným právem. Argumentují tím, že podle preambule Třetí směrnice o obchodních společnostech (78/855/EHS) musí členské státy zajistit, aby akcionáři slučujících se společností byli adekvátně informováni a aby jejich práva byla dostatečně chráněna a proto navrhují, aby Nejvyšší soud předložil věc Evropskému soudnímu dvoru podle §234 Smlouvy o ES za účelem vyřešení předběžných otázek týkajících se účastenství akcionáře v rejstříkovém řízení. Dovolatelé rovněž navrhují, aby Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů v projednávané věci, po nařízení ústního jednání, zrušil. Dovolání není přípustné. Dovolatelé se dovolávají přípustnosti dovolání dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci není usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání pro opožděnost, rozhodnutím ve věci samé (a takovým rozhodnutím není ani rozhodnutí, kterým bylo odvolání odmítnuto proto, že je podal někdo, kdo nebyl k odvolání oprávněn), nemůže být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. Protože nejde ani o žádné z usnesení, ohledně kterých zakládá přípustnost dovolání ustanovení §238 a §238a o. s. ř., není dovolání přípustné. Proto Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatelé s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a navrhovatelce žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. července 2006 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/25/2006
Spisová značka:29 Odo 359/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.359.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§237 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21