ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.378.2005.1
sp. zn. 29 Odo 378/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně C. R. a. s., proti žalovaným 1) C. P., s. r. o., a 2) P. Č., o zaplacení částky 16,023.611,98 Kč s příslušenstvím ze směnky a směnečné odměny ve výši 53.412,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 189/2001, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2003, č. j. 9 Cmo 562/2002 - 40, ve znění opravného usnesení ze dne 4. února 2005, č. j. 9 Cmo 562/2002 – 40 ( správně 69), takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2003, č. j. 9 Cmo 562/2002 - 40, ve znění opravného usnesení ze dne 4. února 2005, č.j. 9 Cmo 562/2002 - 69, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 1. října 2002, č. j. 50 Cm 189/2001 – 30a, jímž Městský soud v Praze připustil, aby na místo dosavadní žalobkyně do řízení vstoupila A. R. k. s., (dále jen „společnost“).
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že podáním ze dne 27. září 2002 dosavadní žalobkyně navrhla, aby na její místo do řízení vstoupila společnost.
Po zjištění, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva, o které v řízení jde a poté, co společnost vyslovila se vstupem do řízení místo původní žalobkyně souhlas, odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně o splnění podmínek vyžadovaných ustanovením §107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když dosavadní žalobkyně předložila smlouvy ze dne 12. ledna 2000 a ze dne 2. srpna 2002, kterými byla převedena práva z vystavené směnky na společnost, jež se vstupem do řízení souhlasila.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a písm b) o. s. ř., jejichž prostřednictvím namítá, že rozhodnutí je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a dále, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel odvolacímu soudu zejména vytýká zejména to, že stejně jako soud prvního stupně i on ve svém rozhodnutí označuje osobu, jejíž vstup do řízení připouští, jako A. R., a. s., zatímco smlouvu ze dne 2. srpna 2002 (dohodu o postoupení směnky), jakož i souhlas se vstupem do řízení podepsala společnost A. R., k. s. Dovolatel dále odvolacímu soudu vytýká nesprávnost závěru, podle něhož se společnost bez dalšího stala účastníkem řízení na místo původní žalobkyně, aniž by současně řešil otázku platnosti vzniklých závazkových vztahů. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a je i důvodné, i když z jiných důvodů, než které uplatnil dovolatel.
Podle ustanovení §107a o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Z výše citovaného ustanovení je nepochybné, že návrh na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o. s. ř.) je oprávněn učinit pouze žalobce (jako účastník řízení). Osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, se stává účastníkem řízení až právní mocí usnesení, jímž soud návrhu podle §107a o. s. ř. vyhověl; k témuž datu přestává být účastníkem ten, na jehož místo nový účastník vstoupil (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2004, sp. zn. 32 Odo 877/2003, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2004, pod číslem 25 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 29 Odo 47/2005).
V projednávané věci je z obsahu spisu zřejmé, že žalobkyně C. R., a. s. navrhla, aby do řízení na její místo vstoupila společnost, podáním ze dne 26. září 2002, doručeným soudu prvního stupně 27. září 2002. Dosavadní žalobkyně C. R., a. s. však, dle údajů vedených obchodním rejstříkem, zanikla v důsledku sloučení se společnostmi W. F. a. s., a M., a. s, přičemž nástupnickou společností je W. F. a. s. a k datu 1. ledna 2003 byla vymazána z obchodního rejstříku.
Jelikož odvolací soud napadené usnesení vydal v době, kdy dosavadní žalobkyně již byla z obchodního rejstříku vymazána, zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. tak byl naplněn. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil.
V další fázi řízení bude úkolem odvolacího soudu postupovat podle ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. července 2006
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r.
předsedkyně senátu