ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.535.2005.1
sp. zn. 29 Odo 535/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně R. O. s. r. o., proti žalovanému JUDr. V. K., advokátu, jako správci konkursních podstat úpadců J. Š., a L. Š., o vyloučení „věcí“ ze soupisu majetku konkursních podstat úpadců, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 424/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2004, č.j. 15 Cmo 171/2004-68, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. března 2003, č.j. 13 Cm 424/2002-44, ve znění opravného usnesení ze dne 16. července 2004, č.j. 13 Cm 424/2002-59, rozhodl, že žalovaný „je povinen“ vyloučit z konkursních podstat úpadců J. Š. a L. Š. v případě každého z nich ideální polovinu zpevněné plochy živičné o výměře 1.065,4 m2 a zámkové dlažby o výměře 60,6 m2, na pozemkových parcelách č. 852/29 a č. 852/52 v katastrálním území K. (výroky I. a II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně zejména uvedl, že sporná zpevněná plocha a zámková dlažba sice nebyly žalovaným správcem konkursní podstaty sepsány do soupisu majetku konkursních podstat obou úpadců, nicméně „obě strany měly za to, že tyto investice jsou v soupisu konkursní podstaty zapsány a podle toho se také chovaly“, neboť žalobkyně k výzvě konkursního soudu vylučovací žalobu včas podala. Dále zdůraznil, že investice žalobkyně, tj. jak zpevněná plocha, tak zámková dlažba, nepatřily úpadcům; potud odkázal na výsledky provedeného dokazování, zejména na souhlas úpadců, podle něhož původní stavebník byl oprávněn vybudovat čerpací stanici na jejich pozemcích, a to včetně myčky aut a kiosku, inženýrských sítí a povrchových úprav, jakož i na vydaná kolaudační rozhodnutí, dle kterých byly zpevněná plocha i zámková dlažba součástmi staveb čerpací stanice pohonných hmot a mycí linky, jejichž vlastníkem je žalobkyně.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 16. prosince 2004, č.j. 15 Cmo 171/2004-68, rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl (první výrok) a žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Odvolací soud - odkazuje na ustanovení §19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZKV“) - v odůvodnění rozhodnutí především uvedl, že již soud prvního stupně učinil jednoznačné zjištění, podle kterého zpevněná plocha ani zámková dlažba na pozemcích specifikovaných v žalobě (a výroku rozhodnutí) nebyly zahrnuty do soupisu majetku konkursní podstaty žádného z úpadců; již z tohoto důvodu nebylo možno vylučovací žalobě vyhovět. Základním předpokladem úspěšnosti excindační žaloby - pokračoval odvolací soud - je, že věc v žalobě uvedená je (nesprávně) zařazena do soupisu majetku konkursní podstaty, přičemž výsledkem úspěšného uplatnění vylučovací žaloby je vyloučení určitého majetku ze soupisu podstaty a tím i ztráta oprávnění správce konkursní podstaty nakládat s tímto majetkem, včetně možnosti jej zpeněžit. Nebyl-li dán základní předpoklad pro úspěšné uplatnění vylučovací žaloby, tj. nebyl-li určitý majetek sepsán do soupisu majetku konkursní podstaty, nemohla být úspěšná ani vylučovací žaloba.
Dále odvolací soud doplnil, že zpevněná plocha i zámková dlažba na pozemcích nejsou věcí movitou či nemovitou ve smyslu ustanovení §119 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), nýbrž součástí pozemku ve smyslu ustanovení §120 obč. zák. Přitom součást věci není samostatnou věcí v právním smyslu, nýbrž tvoří s věcí hlavní celek podrobený jedinému právnímu režimu. Bez pozemku by zpevněná plocha či zámková dlažba na něm umístěné nemohly jako samostatná věc existovat a plnit funkci, k níž byly zřízeny.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím zpochybňuje správnost právního posouzení věci.
Dovolatelka sice v obecné rovině souhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož základním předpokladem úspěšnosti excindační žaloby je „důkaz o tom, že věc v žalobě uvedená je zařazena do soupisu konkursní podstaty“, nicméně mu vytýká, že nezaujal stanovisko k podstatě právního problému, a tím žalobkyni odmítl soudní ochranu. Odvolací soud totiž - podle názoru dovolatelky – „nevysvětlil, jakým způsobem se měla nebo má správně procesně bránit tomu, aby správce konkursní podstaty nezpeněžil její majetková vlastnická práva k součásti či příslušenství stavby čerpací stanice pohonných hmot, kterou nesporně vlastní“. V této souvislosti poukazuje na rozdílná stanoviska účastníků k tomu, zda „předmět excindační žaloby“ je součástí pozemků ve vlastnictví úpadců nebo součástí či příslušenstvím staveb ve vlastnictví dovolatelky.
„Z opatrnosti“ dovolatelka polemizuje i se závěrem odvolacího soudu, že zpevněná plocha a zámková dlažba nejsou samostatné věci, nýbrž součásti pozemků, na kterých se nacházejí. Zásadní omyl odvolacího soudu potom - podle přesvědčení dovolatelky - spočívá právě v jeho názoru, že zpevněná plocha a zámková dlažba by jako samostatné věci nemohly existovat bez pozemku, na němž jsou umístěny a nemohly by plnit funkci, k níž byly zřízeny. Současně snáší další argumenty, pro které považuje zpevněnou plochu a zámkovou dlažbu za součásti stavby čerpací stanice pohonných hmot a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; není však důvodné.
Nejvyšší soud, jsa zavázán uplatněným dovolacím důvodem a jeho obsahovým vymezením, přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu co do správnosti právního posouzení věci.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §19 ZKV, jsou-li pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu (odstavec 1). Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně (odstavec 2).
K předpokladům, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty (excindační žalobě), patří, že:
1) věc byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce vskutku pojata do soupisu majetku konkursní podstaty;
2) excindační žaloba podaná osobou odlišnou od úpadce došla soudu nejpozději posledního dne lhůty určené této osobě k podání žaloby výzvou soudu, který konkurs prohlásil;
3) žalovaným je správce konkursní podstaty (§19 odst. 2 věta první ZKV);
4) v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci (§154 odst. 1 o. s. ř.), trvají účinky konkursu a věc je nadále zapsána v konkursní podstatě (nebyla v mezidobí ze soupisu majetku konkursní podstaty vyloučena);
5) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala nejen to, že věc neměla (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty, svědčí jí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 58/1998, 67/2002 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jelikož v projednávané věci není pochyb o tom, že zpevněná plocha a zámková dlažba nebyly správcem konkursních podstat úpadců sepsány do soupisu majetku konkursních podstat, shledává Nejvyšší soud právní posouzení věci odvolacím soudem co do nesplnění předpokladů, za nichž lze excindační žalobě vyhovět, správným.
Pouze v rámci preventivního působení Nejvyšší soud doplňuje, že pro řešení otázky opodstatněnosti excindační žaloby v této věci je nevýznamné, zda zpevněná plocha a zámková dlažba jsou samostatné věci, součásti pozemků, na nichž se nacházejí, nebo součásti staveb ve vlastnictví žalobkyně.
V případě, že by šlo o samostatné věci, by totiž musely být příslušným správcem konkursní podstaty sepsány do soupisu majetku konkursní podstaty. Pokud by zpevněná plocha a zámková dlažba byly součástí jiné (hlavní) věci ve vlastnictví úpadců (v daném případě pozemků, na nichž se nacházejí), mohl by být dán (peněžitý) nárok žalobkyně vzniklý bezdůvodným obohacením majetku podstaty investicemi (vybudováním zpevněné plochy a zámkové dlažby), které na tento majetek žalobkyně vynaložila. Konečně v situaci, kdy by zpevněná plocha a zámková dlažba byly součástí nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně, mohla by se domáhat, aby se osoba (nepřípustně) zasahující do jejích práv takového jednání zdržela; přitom by soud jako předběžnou otázku řešil, zda zpevněná plocha a zámková dlažba jsou součástí těchto nemovitostí.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolání jako nedůvodné podle ustanovení §243b odst. 2 části věty první před středníkem o. s. ř. zamítl.
Nákladový výrok se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo zamítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2006
JUDr. Petr Gemmel, v. r.
předseda senátu