ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.864.2005.1
sp. zn. 29 Odo 864/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci návrhu na zápis změn L. T. CZ, spol. s r. o., do obchodního rejstříku za účasti 1. Ing. O. N., 2. Ing. R. N., a 3. I. N., o dovolání navrhovatelky a Ing. O. N. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2003, č. j. 14 Cmo 346/2003-94, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. března 2003, č. j. F 43446/2002 F 766926/2002/Rg C 64433-58, kterým tento soud zamítl návrh na zápis změn L. T. CZ spol. s r. o. (dále jen „společnost“), a to výmazu společníků N. T. P. a I. N., výše jejich vkladů a rozsahu jejich splacení, a změny v zápisu výše vkladu a rozsahu splacení vkladu společníka Ing. R. N.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že navrhovatelka neprokázala, že došlo k vyloučení společníků I. N. a N. T. P. ze společnosti. Ani v odvolacím řízení nedoložila originály dokladů prokazujících, že tito společníci byli vyzváni k doplacení vkladů, ani originály pozvánek na valnou hromadu, která měla rozhodnout o vyloučení společníků a originál dokladu, že těmto společníkům byla pozvánka řádně doručena.
Odvolací soud uzavřel, že pozbytí podílu ve společnosti s ručením omezeným vyloučením je významným zásahem do práv společníka, závěry o této právní skutečnosti lze učinit jen na základě nepochybných skutkových zjištění. V dané věci navrhovatelka nedoložila přes výzvu soudu potřebné listiny k průkazu tvrzených skutečností. Výzva byla právnímu zástupci navrhovatelky řádně doručena dne 29. ledna 2003 a námitky navrhovatelky o tom, že nebyla vyzvána k doplnění řádně, neobstojí. Dále odvolací soud uvedl, že pokud navrhovatelka poukazuje na to, že soud ve věci nenařídil jednání, lze připustit, že jde o procesní vadu. Tato vada však neměla žádný dopad do procesních práv navrhovatelky. Ta ostatně veškerá procesní práva využila v odvolacím řízení, avšak potřebné listiny k důkazu o svých tvrzeních nedoložila ani odvolacímu soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelka a Ing. O. N. dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázali na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolatelé tvrdí, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítaná vada řízení vychází z porušení ustanovení §200c odst. 1 a §200d odst. 2 o. s. ř., neboť I. N. nebyla a není účastnicí řízení (není osobou uvedenou v ustanovení §200c odst. 1 o. s. ř. a §94 odst. 1 věty první o. s. ř. se nepoužije).
Dále dovolatelé namítají, že soud prvního stupně nemohl návrh zamítnout bez jednání, při kterém bylo možné snadno vyvrátit všechna nepravdivá tvrzení I. N. Dovolatelé rovněž tvrdí, že rejstříkový soud nemůže vyslovit neplatnost usnesení valné hromady, a to ani prejudiciálně, bez rozhodnutí v nalézacím řízení zahájeném na návrh podle ustanovení §131 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).
Dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení, včetně odvoláním napadené části usnesení soudu prvního stupně, zrušil.
I. N. ve vyjádření k dovolání tvrdí, že byla účastníkem řízení na základě ustanovení §200c odst. 1 věta první o. s. ř., neboť se jako společnice společnosti s ručením omezeným zapisuje do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.
Dovolání není přípustné.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem. Dovolání je přípustné, jde-li o řešení otázek právních (již v rovině procesní nebo v oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají.
Zásadní právní význam dovolací soud neshledal.
Jak patrno z odůvodnění dovolání, dovolatelé předestírají k posouzení jako otázku zásadního právního významu, zda byla I. N. účastnicí řízení. Na této otázce však rozhodnutí odvolacího soudu založeno není, nýbrž je založeno na tom, že dovolatelé neprokázali splnění podmínek pro povolení zápisu.
Případné nesprávné posouzení účastenství I. N. v řízení by mohlo být v projednávané věci pouze vadou řízení, takovou vadou se však dovolací soud může zabývat pouze za předpokladu, že je dovolání přípustné (§241a odst. 3 o. s. ř.). To platí i o namítané vadě spočívající v tom, že soud prvního stupně nesvolal v projednávané věci jednání.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. je odmítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. března 2006
JUDr. Ivana Štenglová,v.r.
předsedkyně senátu