Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.02.2006, sp. zn. 3 Tdo 118/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.118.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.118.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 118/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. února 2006 dovolání obviněného L. V. P., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. 7 To 559/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 3 T 44/98, a rozhodl takto: Dovolání L. V. P. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 12. 2002, sp. zn. 3 T 44/98, byli obvinění L. V. P. a L. Q. T. uznáni vinnými trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zákona, za který byli odsouzeni podle §250 odst. 2 tr. zákona a §53 odst. 1, 2 písm. a), 3 tr. zákona oba k peněžitému trestu ve výši 40.000,- Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl oběma podle §54 odst. 3 tr. zákona uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění L. V. P. a L. Q. T. společně s N. H. B. v přesně nezjištěný den v měsíci září 1997 se v Ch. domluvili na tom, že zmanipulují hru karibský poker v C. E. Ch. dne 16. 9. 1997 kolem 20.00 hod. v uvedeném casinu M. R. jako krupiér použil při míchání karet trik, který ho obžalovaní a N. H. B. naučili a poté posledně jmenovaný obdržel sestavu karet (tzv. Royal Flash), na kterou mu byla a.s. A. vyplacena výhra 5.000,- DM, tj. 97.200,- Kč a po několika dnech M. R. obdržel jako odměnu od L. Q. T. 10.000,- Kč. Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podali oba obvinění odvolání, kterými se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 1. 4. 2004 Krajský soud v Plzni. Ten svým usnesením sp. zn. 7 To 559/2003 odvolání obou obviněných podle §256 tr. řádu zamítl. Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný L. V. P. ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Plzni ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chebu dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí soudu druhého stupně o zamítnutí jeho odvolání s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Tvrdí, že soudy obou stupňů rozhodovaly na základě nesprávného právního posouzení skutku, neboť nebylo prokázáno, že by se dopustil trestného činu, za který byl odsouzen. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvádí, že od počátku trestního stíhání popíral, že by se dopustil trestné činnosti, připomíná rovněž, že v průběhu řízení byl odvolacím soudem dvakrát zrušen rozsudek ve věci a okresnímu soudu uloženo další rozsáhlé dokazování. Dále namítá, že soudem nebyla vyvrácena námitka podjatosti tlumočníka H. M. S. Dále se v odůvodnění dovolání zabývá otázkou hodnocení jednotlivých důkazů v rámci zjišťování skutkového stavu, především svědeckými výpověďmi. V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí (zřejmě míněna rozhodnutí soudů obou stupňů) a aby věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání podal své písemné vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že námitky dovolatele směřují do oblasti skutkových zjištění soudu, přičemž ovšem skutkový stav byl soudem spolehlivě zjištěn a přiléhavým způsobem právně kvalifikován. Jelikož tyto námitky, jakož ani námitka týkající se údajně podjatosti tlumočníka, neodpovídají použitému dovolacímu důvodu, ani jinému ze zákonných dovolacích důvodů, navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu). Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obvinění v něm uplatňují zmíněný dovolací důvod jen zcela formálně, ve zjevném rozporu s tím však vznášejí pouze námitky směřující proti skutkovým zjištěním soudu, zejména proti způsobu hodnocení provedených důkazů při zjišťování skutkového stavu a rovněž další námitku netýkající se právního posouzení skutku či jiného hmotně právního posouzení, tedy námitku údajné podjatosti tlumočníka, se kterou se dle jeho názoru soud řádně nevypořádal. Dovolání jako specifický druh mimořádného opravného prostředku není určen k přezkoumávání skutkových zjištění soudu, jakož ani postupu při provádění či hodnocení důkazů, dovolání není možno považovat za „druhé odvolání“ a dovolací soud nemá charakter soudu třetí instance. Nejvyšší soud je skutkovými zjištěními soudu prvního a druhého stupně vázán. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů není určen k přezkoumávání námitek toho druhu, které uplatňuje dovolatel. Je zcela zjevné, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku nevznáší žádné námitky a argumenty, které by směřovaly k nesprávnému právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, nýbrž že pod záminkou formálně uplatněného dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu zcela evidentně žádá toliko další revizi samotných skutkových zjištění soudu. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného L. V. P. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( §265n tr. řádu ). V Brně dne 22. února 2006 Předseda senátu: Mgr. Josef H e n d r y c h

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
Datum rozhodnutí:02/22/2006
Spisová značka:3 Tdo 118/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.118.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21