Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2006, sp. zn. 3 Tdo 1537/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.1537.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.1537.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 1537/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. prosince 2006 o dovolání podaném F. H., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 118/2006 ze dne 1. 6. 2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 235/2005, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 1 T 235/2005 ze dne 27. 2. 2006 byl dovolatel uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, když výkon takto uloženého trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání spojeného s hmotnou odpovědností na dobu dvou let a bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody. V předmětné věci podal F. H. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 7 To 118/2006 ze dne 1. 6. 2006 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal F. H. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebyla učiněna taková skutková zjištění, že by spáchal skutek, který je mu kladen za vinu. V této souvislosti poukázal na to, že soudy svá rozhodnutí opřely pouze o výpověď svědkyně M. Ch., která je zaměstnankyní poškozeného a které bezvýhradně (vzdor jeho námitkám) uvěřily. Poukázal i na důvody, ze kterých se přihlašoval na pokladnách i na to, že v některých případech uvedených jako jeho vstup do pokladny na pracovišti nebyl. Pokud byl viděn svědkyní v době, kdy si bral peníze z pokladny do kapsy, tak jenom proto, že je chtěl rozměnit. Svědecké výpovědi J. K. a F. Š. nejsou podpořeny videozáznamem z bezpečnostní kamery. Poukázal i na to, že nebyl soudy akceptován jeho návrh na výslech dvou jím označených řadových zaměstnanců poškozeného, ze kterých by měla být zjištěna praxe, jakou bylo postupováno při nakládání s pokladnami a přístupu k nim, když k prověření pokladního systému poškozeného měl být přibrán i znalec. V uvedených skutečnostech pak spatřuje nesprávné právní posouzení soudy shledaného skutku s tím, že pokud by bylo přisvědčeno jeho obhajobě a skutek byl takto posouzen správně, měl být obžaloby dle ustanovení §226 písm. c) tr. ř. zproštěn, když takový postup navrhl i dovolacímu soudu poté, co zruší podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené rozhodnutí. K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že žádnou z jeho námitek není naplněn dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z rozhodnutí soudů potom plyne, že ty po zhodnocení provedených důkazů vycházely z konkrétně učiněných skutkových zjištění, což ve svých rozhodnutích vyložily a odůvodnily, a o které také opřely právní posouzení skutku jako trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. V těchto souvislostech přitom nelze dospět k závěru, že by mezi učiněnými skutkovými zjištěními a jejich následným hodnocením existoval extrémní nesoulad. Proto také navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že soudy bezvýhradně uvěřily označeným výpovědím svědků, aniž by vzaly v úvahu jeho námitky vznesené v rámci obhajoby. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že takto provedeným dokazováním a z něho plynoucích skutkových zjištění nebylo prokázáno, že spáchal skutek, ve kterém byl posléze soudy shledán trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů při svých právních úvahách vycházely, zabývaly se zejména podrobně i výpověďmi označených svědků a jejich přesvědčivostí při nepochybné existenci manka na straně poškozeného. Stejně přiléhavě vysvětlily i to, proč odmítly provést další důkazy navrhované dovolatelem se správným odkazem na jejich nadbytečnost. S poukazem na uvedené i na argumentaci uplatněnou dovolatelem tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 20. prosince 2006 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
Datum rozhodnutí:12/20/2006
Spisová značka:3 Tdo 1537/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.1537.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21