ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.208.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 208/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. března 2006 dovolání obviněného P. L., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 4 To 342/2005, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 86/2005, a rozhodl takto:
Dovolání P. L. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 10 T 86/2005, byl obviněný P. L. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákona, za který byl podle §235 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 roků. Pro výkon tohoto trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost nahradit poškozené H. U., škodu ve výši 4.440,- Kč.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 14. 1. 2005 v době kolem 6.30 hod. v B. v ložnici bytu požadoval násilím za užití kuchyňského nože o délce 27 cm, délce čepele 17 cm, po své matce H. U., aby žádným způsobem nenakládala se svým bytem, tento žádným způsobem nepřeváděla na jiného pod pohrůžkou podříznutí, a to tím způsobem, že na ni křičel: „Ty kurvo, jestli něco uděláš s mojím bytem, jestli ho prodáš nebo někomu dáš, tak tě podřežu“, poté si z kuchyně přinesl kuchyňský nůž, s tím přistoupil k posteli, opět křičel stejným způsobem, jednou nohou si klekl na postel, přiložil nůž na krk matky a tento silně ke krku přitlačil, při tomto stále opakoval, že jestli s bytem něco udělá, jestli ho prodá nebo někomu dá, že ji podřeže, při těchto slovech nožem na krku matky potáhl a řízl ji nožem do krku, z rány jí začala téct krev a druhou rukou sevřenou v pěst ji uhodil do pravého ucha, přičemž z tohoto ucha jí začala téct krev, kdy u H. U. výše popsané jednání vyvolalo důvodnou obavu, aby výhrůžky nebyly splněny, a následně obžalovaný P. L. zvedl nůž, hodil jej a zabodl do dřevěné podlahy vedle postele.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 6. 9. 2005 Krajský soud v Brně. Ten svým usnesením sp. zn. 4 To 342/2005 podané odvolání podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí soudu druhého stupně s odkazem na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm.l) tr. řádu. Tvrdí, že k rozhodnutí o zamítnutí odvolání nebyly splněny procesní podmínky, neboť jeho odvolání nebylo projednáno tak, jak to předepisuje trestní řád a že tím byl zbaven svého práva na řádné přezkoumání rozhodnutí v opravném řízení. Nesplnění procesních podmínek spatřuje v tom, že odvolací soud se dle jeho názoru vůbec jeho odvoláním nezabýval v souladu s §254 tr. řádu a zamítl ho zcela paušálně bez jakéhokoliv dalšího přezkumu. Odvolací soud údajně nevzal vůbec v potaz jeho vyjádření k hodnověrnosti svědka a poškozené U., že v rozporu s §263 odst. 6 tr. řádu neprovedl důkaz navržený obhajobou a že odvolací soud neučinil žádné procesní rozhodnutí, kterým by se k důkazu předloženého obviněným vyjádřil, zcela ho ignoroval a věc vůbec nezkoumal. Součástí dovolání je i úvaha obviněného o tom, že úmyslem zákonodárce bylo v případě nepřipuštění důkazů zamezit pokusům o obstrukce a prodlužování řízení navrhováním evidentně zbytečných důkazů, které nemohou mít na výsledek řízení jakýkoliv vliv. Dle názoru dovolatele však orgány činné v trestním řízení však této možnosti zneužívají ve svůj prospěch a pohodlí.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně a aby věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Konstatuje, že obsah podaného dovolání zřejmě směřuje k naplnění první varianty uvedené v dovolacím důvodu dle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, tedy že rozhodnutí soudu druhého stupně o zamítnutí odvolání bylo učiněno, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Státní zástupce však poukazuje, že obsah námitek dovolatele není s tímto dovolacím důvodem v souladu, neboť se nedotýká těch procesních podmínek, jejichž nedodržení lze s použitím uvedeného dovolacího důvodu dovolání napadnout. Státní zástupce proto navrhuje, aby podané dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnuto.
Nejvyšší soud České republiky ( dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu.
Z obsahu podaného dovolání je zjevné, že dovolatel uplatňuje zmíněný dovolací důvod v jeho první variantě, tedy že odvolacím soudem bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, aniž byly pro takové rozhodnutí splněny procesní podmínky. V odůvodnění svého dovolání pak specifikuje, v čem nesplnění těchto procesních podmínek spatřuje.
Použití dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu s poukazem na nesplnění procesních podmínek však přichází do úvahy toliko tehdy, jestliže řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle §253 odst. 1, přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí.
O takový případ však se v této věci evidentně nejedná a dovolatel namítá proti procesnímu postupu odvolacího soudu námitky jiného druhu, než které mohou být s použitím zmíněného důvodu dle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu v řízení o dovolání řešeny.
Dovolání jako jeden z mimořádných opravných prostředků není tím typem opravného prostředku, v rámci něhož by bylo možno přezkoumávat (jakoby ve „třetí instanci“) například skutková zjištění soudu, hodnocení provedených důkazů, ani ty procesní postupy, proti nimž vznáší své výhrady dovolatel L. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že dovolání není v souladu ani se žádným jiným z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného P. L. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 9. března 2006
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h