ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.236.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 236/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. března 2006 o dovolání podaném V. D., proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně sp. zn. 6 To 264/2005 ze dne 1. 9. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 3 T 50/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 3 T 50/2004 ze dne 13. 6. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestným činem pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k souhrnném trestu odnětí svobody v trvání tří let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
V předmětné věci podal V. D. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně usnesením sp. zn. 6 To 264/2005 ze dne 1. 9. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal V. D. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy nesprávně uvěřily výpovědi poškozené a v této souvislosti poukázal na nepřesnosti a neúplnosti v jejích výpovědích s tím, že on sám své výpovědi neměnil. Má za to, že matka poškozené, jeho bývalá přítelkyně, řešila svou nevoli vůči němu tím, že navedla svou dceru, aby jej nařkla z označeného trestného činu. Namítl také, že ze záznamu telefonického hovoru s poškozenou nelze usoudit na to, že by se předmětného trestného činu dopustil a poukázal i na závěry znaleckého posudku, který se týkal i věrohodnosti poškozené. Má tedy za to, že se nepodařilo v trestním řízení prokázat, že by se stal skutek, pro který byl stíhán, resp. to, že by tento skutek spáchal. Proto také navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, případně, aby napadené usnesení zrušil a sám jej obžaloby zprostil z důvodů uvedených v ustanovení §226 písm. a), c) tr. ř.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel v rámci uplatněného dovolacího důvodu namítl nesprávnost ve věci učiněných skutkových zjištění a zejména nesprávnost jejich hodnocení. Přitom v posuzované věci nejde o extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu z nich vyvozených. Skutkový děj byl ve věci spolehlivě zjištěn z výpovědi poškozené i ze závěrů znaleckého posudku a také z výpovědi matky poškozené a zejména i z obsahu telefonického rozhovoru mezi dovolatelem a poškozenou, v jehož rámci se sám ze spáchání trestné činnosti usvědčil. Takto sice formálně deklarovaný dovolací důvod však uplatněnými námitkami stojí obsahově mimo rámec ustanovení §265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním, a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl zejména nesprávné hodnocení jím označených důkazů a z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že provedeným dokazováním a jeho hodnocením soudy nebylo prokázáno, že by spáchal skutek, který byl soudy kvalifikován jako trestný čin pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily z jakých důkazů vycházely, zabývaly se i namítanou věrohodností výpovědí poškozené i její matky a své rozhodnutí opřely i o závěry konečného znaleckého posudku podaného soudní znalkyní z odvětví psychiatrie a psychologie týkajícího se věrohodnosti poškozené. Stejně přiléhavě potom poukázaly i na záznam telefonického rozhovoru mezi dovolatelem a poškozenou, z jehož obsahu je zjevné, že mezi nimi došlo k pohlavnímu styku.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 1. března 2006
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka