ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.249.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 249/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. března 2006 o dovolání podaném L. S., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 11 To 398/2005 ze dne 12. 12. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 T 30/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 14 T 30/2005 ze dne 23. 8. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy zpronevěry podle §248 odst. 1 trestního zákona a úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen a bylo též rozhodnuto o náhradě škody.
V předmětné věci podal L. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. 11 To 398/2005 ze dne 12. 12. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal L. S. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že odvolací soud se nezabýval dostatečně důsledně námitkami v jím podaném odvolání, pokud dovodil, že soud I. stupně správně zhodnotil jednotlivé důkazy dle ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. V dalším odvolacímu soudu vytkl, že proti němu vztáhl skutečnost, že do vazby vzatý svědek P. D. odmítl ve veřejném zasedání o odvolání vypovídat s odkazem na proti němu vedené trestní stíhání. Zdůraznil též, že odvolací soud stejně jako soud I. stupně, nepřihlédly k jeho obhajobě, když uváděl, že bez brýlí nemohl rozeznat texty dokumentů, které podepisoval. Dále namítá, že odvolací soud se nezabýval tím, zda odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je dostatečně přesvědčivé a zda odráží výsledky dokazování před tímto soudem provedené. V souvislosti s trestem, který mu byl uložen, namítl, že tento je nepřiměřeně přísný. Ohledně výroku o náhradě škody uvedl, že nepřesně označuje poškozenou společnost, což dle dovolatele je odrazem pochybení soudu I. stupně při hodnocení důkazů a důsledkem nesprávného dovození jeho viny. Dodal, že soudy nevzaly v potaz jeho námitky týkající se vyloučení státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Náchodě v rámci přípravného řízení. Uzavřel s tím, že navrhuje, aby dovolací soud zrušil podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. napadené usnesení krajského soudu a současně i rozsudek Okresního soudu v Náchodě ve výroku o vině, trestu i o náhradě škody, jakož i všechna rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změnám, navozeným zrušením těchto rozhodnutí, pozbyla podkladu. Podle §265m odst. 1 tr. ř. navrhl, aby dovolací soud dále rozhodl tak, „že se odsouzený L. S. zprošťuje podle §226 písm. b) tr. ř. obžaloby pro skutky popsané v obžalobě státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Náchodě, v nichž bylo spatřováno spáchání trestných činů zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák. a trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák.“
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel sice odkázal ve svém podání na důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., slovní popis uplatněného dovolacího důvodu ale odpovídá spíše znění §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v 1. alternativě. Naplnění naposled jmenovaného dovolacího důvodu dle státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zde ovšem nepřichází v úvahu, neboť tento důvod lze uplatnit toliko v případě, kdy o řádném opravném prostředku bylo rozhodnuto postupem dle §253 tr. ř, tj. bez věcného přezkoumání. Taková situace však nenastala. Z bližší specifikace námitek uplatněných dovolatelem k dovolacímu důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. posléze vyplývá, že ve skutečnosti směřují především proti hodnocení provedených důkazů (tedy soudem učiněným skutkovým zjištěním). Údajně nesprávná skutková zjištění důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. být nemohou. Státní zástupce dále připomíná, že není podle §265a odst. 4 tr. ř. dovolání vůbec přípustné proti odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dále státní zástupce konstatuje, že výrok o uložení trestu lze dovoláním napadnout prakticky jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Takovými vadami ovšem napadený výrok zjevně netrpí a nejsou ani dovoláním namítány. Nepřesné označení poškozeného není důsledkem nesprávného právního posouzení skutku ani jiného nesprávného hmotněprávního posouzení. Co se týče námitky vyloučení všech státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Náchodě, uvádí, že ve věci rozhodl meritorně soud, nikoliv státní zástupce. Proto nepřichází v úvahu ani uplatnění dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Závěrem uvádí, že dovolatel nevytkl napadeným rozhodnutím žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání, což státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství České republiky umožnilo navrhnout, aby dovolací soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. podané dovolání odmítl s tím, že bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Je na místě zdůraznit, že dovolatel vadu rozhodnutí soudu druhého stupně spatřoval v okolnostech, které podle jeho názoru naplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento dovolací důvod je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených a provedených důkazů s tím, že jejich obsah soudy vyhodnotily nesprávně a v jeho neprospěch. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák a trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, když správně poukázaly na příslušné svědecké výpovědi, které prokazují zjištěný skutkový děj, ze kterého také oba soudy přiléhavě dovodily odpovídající trestné činy a v tomto směru i trestnost jednání dovolatele. Námitka spočívající v tom, že svědek P. D. odmítl u veřejného zasedání konaného před odvolacím soudem dne 12. 12. 2005 vypovídat, nelze akceptovat (v souvislosti se všemi provedenými důkazy) jako neprovedený důkaz, který by mohl vést k jinému posouzení věci soudy. Rovněž námitky týkající se nepřiměřenosti uloženého trestu a vyloučení státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Náchodě považuje Nejvyšší soud za bezpředmětné, když je ostatně nelze ani podřadit pod dovolatelem uplatněný dovolací důvod. Stejnou úvahu je na místě vztáhnout i k námitce stran nepřesného označení poškozeného, když o jeho identitě není pochyb. Za daného stavu věci tak je nepochybné, že dovolatel napadeným rozhodnutím, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo, nevytkl vadu, která by se vztahovala k některému ze zákonem stanovených dovolacích důvodů (§265b odst. 1 tr. ř.).
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. března 2006
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka