ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.863.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 863/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. července 2006 o dovolání podaném Ing. P. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 1257/2005 ze dne 2. 2. 2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 3 T 108/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 3 T 108/2005 ze dne 9. 11. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Současně bylo rozhodnuto též o náhradě škody.
V předmětné věci podal Ing. P. J. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc usnesením sp. zn. 2 To 1257/2005 ze dne 2. 2. 2006 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal Ing. P. J. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo s jistotou prokázáno, že by spáchal skutek, který je mu kladen za vinu. V této souvislosti poukázal svědectví svého známého P. K., který uvedl, že v době, kdy se měl odehrát soudem popsaný skutek, byl u něj dovolatel na návštěvě v R. p. R. Přitom uvedený svědek je osobou bezúhonnou a není důvod mu nevěřit, když naopak poškozená a její matka jsou osoby proti němu zaujaté s ohledem na vzájemně (mezi ním a jimi) vyhrocené vztahy. Navrhl proto, aby s ohledem na uvedené dovolací soud přezkoumal průběh řízení před oběma soudy a poté, „aby podle §265m) tr. řádu sám ve věci rozhodl rozsudkem, a to tak, že se pro skutek, kterého jsem se měl dopustit dne 8. 5. 2005 podle §226 tr. řádu, zprošťuji obžaloby“.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel přes označený dovolací důvod ve skutečnosti napadá výlučně hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Skutkovými zjištěními, pokud k nim soudy dospěly v řádně vedeném trestním řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky je však dovolací soud vázán, když dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Proto také navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání soudy učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V posuzované věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených svědeckých výpovědí. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že takto provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal skutek, ve kterém soudy shledaly označené trestné činy. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a jakým způsobem je hodnotily, když se zabývaly podrobně jednotlivými svědeckými výpověďmi, a to i z hlediska dovolatelem namítané jejich věrohodnosti. Nelze v této souvislosti přehlédnout ani vznik zranění poškozené, objektivizovaný lékařskou zprávou a nakonec i znaleckým posudkem podaným ve věci soudním znalcem z oboru zdravotnictví pro odvětví chirurgie.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. července 2006
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka