ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.98.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 98/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. února 2006 dovolání obviněné B. B., roz. D., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 5 To 365/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 45/2005, a rozhodl takto:
Dovolání B. B. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 2 T 45/2005, byla obviněná B. B. uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zákona, za který byla podle §224 odst. 2 tr. zákona odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let. Pro výkon tohoto trestu byla podle §39a odst. 2 písm. a) tr. zákona zařazena do věznice s dohledem. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zákona jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 6 let.
Podle §228 odst. 1 tr. řádu jí byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené R. b. p., z. p., S. O., M., částku 1.038,- Kč.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněná dne 23. 12. 2004 v 15.50 hodin řídila osobní motorové vozidlo zn. Škoda Fabia 1,4-75 PS Benzine, majitele firmy A. C., s.r.o. V. R. u V., po přímém úseku silnice I. třídy ve směru B.-H., přičemž jela za nákladním vozidlem zn. LIAZ, s návěsem, uvedenou soupravu počala předjíždět za situace, kdy neměla řádný výhled dopředu přes déšť a rozstřikující se vodu od pneumatik nákladní soupravy a to v době, kdy v protisměru jela 4 osobní vozidla, v průběhu předjíždění se čelně střetla v kilometru 123,5 v levém jízdním pruhu s protijedoucím vozidlem zn. Ford Sierra 2,3 D, majitele L. Š., které řídil její syn D. Š., po střetu bylo vozidlo Škoda Fabia odhozeno mimo vozovku a vozidlo Ford Sierra zůstalo na krajnici, následkem čelního střetu utrpěl řidič D. Š. polytrauma, tzn. poranění více pro život důležitých a nezbytných orgánů a orgánových soustav, zejména plic, sleziny, levé ledviny a skeletu, kdy poškozený na následky zranění po převozu do N. B. zemřel, další spolujezdkyně ve vozidle Ford Sierra A. L. utrpěla při nehodě také polytrauma spočívající zejména v pohmoždění mozku, kmene mozkového i mozečku se zakrvácením pod měkké pleny mozkové i mozečkové a do komor mozkových, při rozsáhlých zlomeninách báze klenby lební, vnitřní trhliny srdce se zhmožděním a prokrvácením srdečního svalu, zhmoždění plic, trhliny, zhmoždění a prokrvácení jater, sleziny a levé ledviny, kterýmžto zraněním na místě nehody podlehla, další spolujezdkyně ve vozidle Ford M. L. utrpěla lehké zranění, zhmoždění ramene a paže, po ošetření v N. B. bez dalšího léčení a bez omezení proti obvyklému způsobu života, také spolujezdkyně z vozidla Škoda Fabia V. Š., vyhledala lékařské ošetření pro bolest v hrudníku, ale omezena v obvyklém způsobu života nebyla.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podala obviněná odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2005 Krajský soud v Brně. Ten svým usnesením sp. zn. 5 To 365/2005 odvolání obviněné podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podala obviněná ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi dovolání, ve kterém napadá výrok odvolacího soudu s odkazem na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, jehož naplnění spatřuje v tom, že dle jejího názoru bylo rozhodnuto o zamítnutí jejího řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí a současně že byl v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím dán důvod dovolání dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu spočívající v tom, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku připomíná především některé skutkové okolností. Především uvádí, že kritického dne užila antidepresivum řádně předepsané a ordinované odbornou lékařkou, lék užívala již delší dobu a s jeho užíváním má dlouhodobé zkušenosti. Dále uvádí, že dle vyšetření psychiatra trpí těžkou poruchou přizpůsobení, kdy se jedná o těžký protrahovaný depresivní stav se suicidálními úmysly v tíživé životní situaci. Dále upozorňuje na psychiatrický nález, ve kterém je konstatováno, že od 25. 5. 2001 plně spolupracovala na psychiatrickém léčení, které tehdy započalo, pro zneužívání návykových látek v minulosti. Dále uvádí, že pravděpodobně trpí smíšenou poruchou osobnosti s převahou rysů emoční instability, že v minulosti bylo zaznamenáno mimořádně nešťastné dětství s epizodou direktivní agresivity vůči vlastnímu otci a že v minulosti měla sklon k úzkostně depresivním reakcím a rovněž že byl zachycen syndrom závislosti na ilegální psychoaktivní látce pervitinu a příznaky škodlivého užívání dalších ilegálních psychoaktivních látek, jakož i látek legálních, např. nikotinu.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Brně a dále aby postupoval dle ustanovení §265l tr. řádu. Dále navrhuje, aby na podkladě dovolání soud prvního stupně postupoval dle §265h odst. 3 tr. řádu, čímž má zřejmě na mysli, aby předseda senátu soudu prvního stupně podal návrh na odklad výkonu trestu. Takový návrh však nebyl spolu s dovoláním a trestním spisem Nejvyššího soudu České republiky předložen.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Dovolání označuje za přípustné, nicméně za zjevně neopodstatněné, a proto navrhuje jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu. Zjevnou neopodstatněnost spatřuje především v tom, že sama obviněná se v průběhu řízení před soudem prvního stupně velmi podrobně vyjádřila ohledně užívání předmětného léku Coakxil, a to tak, že již před nehodou brala tento lék již delší dobu a ona sama necítila, ani že by si nějaký prášek vzala. Navíc ani osobami zúčastněnými na nehodě nebylo popisováno cokoli podezřelého na chování obviněné. Pokud by sama obviněná cítila nějaké ovlivnění léky na svůj psychický stav, bylo její povinností zanechat řízení motorového vozidla.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byla obviněná uznána vinnou a uložen jí trest a soudem druhého stupně byl zamítnut její řádný opravný prostředek. Obviněná je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm, a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu.
Z obsahu dovolání je jednoznačné, že obviněná formálně odkazuje na výše uvedený důvod jednak proto, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jejího odvolání při nesplnění procesních podmínek pro takové rozhodnutí, a jednak z důvodu, že byl v předcházejícím řízení naplněn dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
O nesplnění procesních podmínek ve smyslu výše uvedeného dovolacího důvodu by se v tomto konkrétním případě jednalo tehdy, jestliže by odvolání obviněné bylo zamítnuto z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. řádu nebo podle §253 odst. 1 tr. řádu, přestože nebyly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Nic takového se ovšem v případě obviněné B. nestalo a nic takového také dovolatelka ve svém mimořádném opravném prostředku netvrdí. Její odkaz na tuto formu naplnění zmíněného dovolacího důvodu je tedy ryze formální, aniž by byl naplněn jakýmkoli tomuto odpovídajícím obsahem.
Pokud jde o naplnění zmíněného dovolacího důvodu s tím, že v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu měl být dán důvod dovolání dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, pak je nutno uvést, že takový dovolací důvod by byl dán tehdy, jestliže by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném právním posouzení skutku či jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však i zde z obsahu dovolání jednoznačně vyplývá, dovolatelka sice na údajné nesprávné právní posouzení skutku formálně odkazuje, ale k doložení tohoto odkazu nevznáší žádnou námitku, která by se právního posouzení jakkoliv dotýkala. Jediným obsahem podaného dovolání dle zjištění Nejvyššího soudu je souhrn některých skutkových okolností případu, konkrétně okolností jejího zdravotního stavu, což nemá nic společného se žádnou skutečností, se kterými je uplatněný dovolací důvod spojen, jakož ani se skutečnostmi, pro které by bylo dovolání možno projednávat z kteréhokoli jiného ze zákonných dovolacích důvodů dle §265b tr. řádu.
Nejvyššímu soudu nezbývá než konstatovat, že není jeho úkolem, aby v řízení o dovolání prováděl revizi skutkových zjištění, neboť dovolání jako mimořádný opravný prostředek nemá charakter „druhého odvolání“ a není tedy ani úkolem dovolacího soudu, aby se mimo případů odpovídajících zákonným dovolacím důvodům zabýval posuzováním skutkových okolností, byť by to byly skutkové okolnosti týkající se zdravotního stavu obviněné.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněné B. B. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( §265n tr. řádu ).
V Brně dne 15. února 2005
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h