ECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.1126.2005.1
sp. zn. 30 Cdo 1126/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně E. S. – F., proti žalovanému Ministerstvu zemědělství – pozemkový úřad M., o určení neplatnosti rozhodnutí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu pod sp.zn. 22 C 230/2003, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2004, č.j. 19 Co 498/2004-12, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 26. července 2004, č.j. 22 C 230/2003-7, zastavil řízení podle §104 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný v době zahájení řízení neměl způsobilost být jeho účastníkem. Žalobkyně se v řízení domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23.9.2003, sp.zn. 878/PÚ/2003-4000, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyně není vlastníkem nemovitostí zapsaných v kn. vl. č. 301,
č. 302, č. 2, č. 48, č. 51 a č. 45 v k.ú. H. V.
Městský soud v Praze usnesením v záhlaví označeným k odvolání žalobkyně odvolací řízení zastavil podle §211 a §104 odst. 2 poslední věty o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně ani po výzvě soudu neprokázal, že mu byla žalobkyní udělena plná moc k zastupování v tomto řízení. Plná moc, kterou žalobkyně udělila JUDr. Ing. J. H. v dubnu 1994, nepokládal za aktuální, s poukazem na to, že šlo toliko
o neověřenou fotokopii.
Proti usnesení odvolacího soudu podal zástupce žalobkyně dovolání, které nebylo odůvodněno, s tím, že je zdůvodní do 30.9.2005.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 23. února 2005, č.j. 22 C 230/2003-17, doručeným zástupci žalobkyně do vlastních rukou dne 29.3.2005, vyzval žalobkyni a jejího zástupce ve lhůtě patnácti dnů od jeho doručení k doplnění dovolání způsobem a po poučení v usnesení blíže uvedeným, včetně toho, že nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popř. jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b (o.s.ř.), která má právnické vzdělání. Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem podle §241 odst. 1 o.s.ř. Usnesení obsahuje upozornění, že nebude-li v určené lhůtě podání doplněno, soud (prvního stupně) je předloží dovolacímu soudu podle §209 o.s.ř., aby dovolání odmítl; nebude-li dovolání sepsáno advokátem, soud řízení zastaví.
Na výzvu soudu prvního stupně žalobkyně ani její zástupce nereagovali.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolání sice v projednávané věci není sepsáno advokátem a dovolatelka ani netvrdí, že by měla právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro postup podle ust. §104 odst. 2 o. s. ř. a pro zastavení dovolacího řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( §235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n) a v §338 za odst. 2.
Podle ustanovení §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104
odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka
(§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
V posuzovaném případě žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno podle §211 a §104 odst. 2 poslední věta o.s.ř. Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno ani změněno usnesení soudu prvního stupně. Dovolání není přípustné podle §238 a §238a o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání pak nelze dovodit ani z ustanovení §239 odst. 1, 2, 3 o.s.ř., neboť nejde
o žádný z případů v těchto ustanoveních uvedených.
Je tedy zřejmé, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. září 2006
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu