ECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.2179.2006.1
sp. zn. 30 Cdo 2179/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci péče o nezletilého P. S., zastoupeného Magistrátem města J. jako opatrovníkem, syna matky J. V., zastoupené advokátkou, a otce P. S., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 6 P 269/96, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. dubna 2006, č.j. 13 Co 57/2006 - 192, ve znění opravného usnesení ze dne 13. dubna 2006, č. j. 13 Co 57/2006 - 196, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 28. 11. 2005, č. j. 6 P 269/96 -170, změnil rozsudek téhož soudu ze dne 20. 9. 1996, č. j. 7 C 810 /96 - 25, ve výroku
o výživném pro nezl. P. tak, že otec je povinen přispívat s účinností od 1. 1. 2004
do 31. 12. 2004 na výživu nezl. P. S. částkou 1.350,- Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2005 do budoucna částkou 1.650,- Kč měsíčně s tím, že otec je i nadále povinen toto výživné platit vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám matky. Dále rozhodl, že „nedoplatek na výživném pro nezl. P. S. za dobu od 1.1. 2004
do 30. 11. 2005 v celkové výši 11.350,- Kč je otec oprávněn splácet v pravidelných splátkách po 500,- Kč spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím
po právní moci tohoto rozsudku, k rukám matky, a to pod ztrátou výhody splátek“. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání obou rodičů Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 13. 4. 2006, č. j. 13 Co 57/2006 - 192, ve znění opravného usnesení ze dne 13. dubna 2006, č. j.
13 Co 57/2006 - 196, zastavil řízení o odvolání otce, rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadených výrocích tak, že výživné stanovené otci na nezl. P. naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 20. 9. 1996, č. j. 7 C 810/96 - 25, částkou 1000,- Kč měsíčně, se počínaje dnem 1. 5. 2002 zvyšuje na částku 2.000,- Kč měsíčně
a počínaje dnem 1. 1. 2005 se dále zvyšuje na částku 2.200,- Kč měsíčně, kterou je otec povinen platit k rukám matky nezletilého do 5.dne každého měsíce předem“, a dále tak, že „dlužné zvýšené výživné za dobu od 1. 5. 2002 do 31. 3. 2006 v částce 16.052,- Kč je otec povinen zaplatit do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám matky nezletilého“. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal otec dovolání, v němž žádá o „celkové prošetření všech spisů a dokladů“.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení), dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolání sice v projednávané věci není sepsáno advokátem
a dovolatel ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem
pro postup podle ust. §104 odst. 2 o. s. ř. a pro zastavení dovolacího řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje
k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
V dané věci otec nezletilého dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o zvýšení výživného pro nezl., o nedoplatku na výživném a o zastavení odvolacího řízení.
Přípustnost dovolání proti napadeným výrokům rozsudku odvolacího soudu
ve věci samé podle ust. §237 o. s. ř. v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že otec dovoláním napadá výroky rozsudku odvolacího soudu ve věci upravené zákonem
o rodině (zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v ust. §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání otce směřuje proti takovým výrokům rozsudku odvolacího soudu, proti nimž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání otce směřující proti těmto výrokům rozsudku odvolacího soudu podle ust. §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž by se mohl věcí dále zabývat. Stejně tak pro nepřípustnost podle citovaných ustanovení odmítl i dovolání otce proti výroku rozsudku odvolacího soudu o zastavení odvolacího řízení, které má povahu usnesení (srov. §167 odst. 1 o. s. ř.), a proti kterému občanský soudní řád dovolání nepřipouští (srov. §238 - 239 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., když účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2006
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu