ECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.3171.2006.1
sp. zn. 30 Cdo 3171/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci nezletilého D. S., zastoupeného Magistrátem města O. jako opatrovníkem, syna MUDr. I. S., zastoupené advokátkou, a J. S., zastoupeného advokátkou, o snížení výživného, úpravu styku a výchovné opatření, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. OP 585/2003, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 2.května 2006, č. j. 12 Co 552/2005-461, takto:
I. Dovolání otce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 1. dubna 2005, č. j. OP 585/2003-369, udělil matce nezletilého napomenutí za výchovné vedení nezletilého proti otci (výrok I.), od 1. července 2004 snížil výživné otce pro nezletilého na 4.000,-Kč měsíčně, splatné k rukám matky vždy k prvnímu dni každého měsíce předem (výrok II.), upravil styk otce s nezletilým způsobem a v rozsahu ve výroku podrobně uvedeném (výrok IV.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci k odvolání každého z rodičů rozsudkem v záhlaví označeným rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku v odstavci I. potvrdil (výrok I.), v další napadené části výroku v odstavcích II. a III. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že návrh otce na snížení výživného
pro nezletilého zamítl, a upravil jeho styk s nezletilým tak, že je oprávněn se s ním stýkat každou první sobotu v měsíci v době od 9 do 17 hodin s tím, že si nezletilého převezme v 9 hod. ráno před domem, v němž matka s nezletilým bydlí, a nezletilého vrátí v l7 hod. tamtéž, s tím, že matka je povinna nezletilého na styk s otcem řádně připravit a otci nezletilého předat a že otec je povinen nezletilého matce řádně a včas vrátit (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.) a každému z rodičů uložil zaplatit na nákladech řízení České republice na účet Okresního soudu v Olomouci částku 11.400,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).
Otec v podaném dovolání napadá rozsudek odvolacího soudu ve výroku II. v celém rozsahu, v němž změnil rozsudek soudu prvního stupně. Vyjadřuje v něm nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a navrhuje, aby jej dovolací soud zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu upravuje
o. s. ř. v ustanoveních §237, §238, §238a a §239 o.s.ř.
Podle §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl
ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b)
a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; podle odst. 2 písm. b) dovolání podle odst. 1 není přípustné
ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Podle §238 o.s.ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) o žalobě na obnovu řízení, b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá); ustanovení §237 platí obdobně.
Podle §238a o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) ve věci konkursu a vyrovnání, b) o žalobě pro zmatečnost, c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§226n) a v §338za odst. 2; ustanovení §237 odst. 1 a 3 platí obdobně.
Podle §239 o.s.ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle
§107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2), rovněž proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1, b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto v týchž případech, jež jsou uvedeny v odst. 1
písm. b), a též proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh
na předběžné opatření (§75a).
Dovolání v této věci směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně v dovoláním napadených výrocích o výživném pro nezletilého a o styku otce s nezletilým změněn. Z hlediska přípustnosti dovolání podle citovaných ustanovení o.s.ř. tak přichází v úvahu pouze §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
To se však nevztahuje na rozsudky ve věcech upravených v zákoně o rodině, s výjimkou rozsudků o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení (§237 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.).
Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu měnícímu rozsudek soudu prvního stupně ve věcech upravených zákonem o rodině, mezi něž patří i rozsudky upravující výživné mezi rodiči a dětmi, resp. jeho změnu (§99, §85, §96 zák. o rodině), jakož i styk rodiče s nezletilým dítětem (§27 zák. o rodině), aniž by posuzovaná věc byla výjimkou ve smyslu §237 odst. 2 písm. b) o.s.ř., nelze učinit jiný závěr, než že pro povahu věci, v níž odvolací soud rozhodoval, není dovolání ve smyslu §237 o.s.ř. přípustné.
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž z vyložených důvodů dovolání není přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je odmítnout, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností (§243b odst. 5, 6 část věty
za středníkem, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolatel s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo a ostatním účastníkům v tomto řízení žádné základy nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. listopadu 2006
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu