ECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.577.2006.1
sp. zn. 30 Cdo 577/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce Mgr. J. D. proti žalované M. J., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 74/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. července 2005, č.j. 1 Co 148/2005-48, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. května 2005, č.j. 23 C 74/2004-34 výrokem I. zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. října 2004, č.j. 23 C 74/2004-18, zatímco výrokem II. zamítl žalobcův návrh na prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení téhož krajského soudu ze dne 9. prosince 2004, č.j. 23 C 74/2004-24.
O odvolání žalobce proti tomuto usnesení rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. července 2005, č.j. 1 Co 148/2005-48, kterým usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 3. září 2005. Žalobce pak toto usnesení dne 1. listopadu 2005 napadl dovoláním.
Dovolací soud (§10a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) se nejprve zabýval otázkou přípustnosti takto podaného opravného prostředku.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu
- jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.),
- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil
(§237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.),
- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle poslední z již uvedených možností, a dovolací soud dospěje
k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).
Podle ustanovení §238 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí
ve smyslu ustanovení §235h odst. 1 věta druhá téhož zákona.
Dále je ve smyslu ustanovení §238a o.s.ř. dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci konkursu a vyrovnání, resp. o žalobě pro zmatečnost,
o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, resp. o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (336n) a
v §338za odst. 2 téhož zákona.
Konečně podle ustanovení §239 o.s.ř, je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
- rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě byla věc postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
- v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení
na místo dosavadního účastníka (§107a o.s.ř.), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1 o.s.ř.) a o záměně účastníka (§92 odst. 2 o.s.ř.),
- potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 o.s.ř.,
- potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto
o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o.s.ř.,
o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1 o.s.ř.) a o záměně účastníka (§92 odst. 2 o.s.ř.),
- potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby)
s výjimkou odmítnutí návrhu na předběžné opatření (§75a a §75b/ o.s.ř.).
Z uvedených ustanovení vyplývá, že žádné z nich nedopadá na případ posuzovaného rozhodnutí odvolacího soudu. Především usnesení, kterým bylo rozhodováno o návrhu na prominutí zmeškání lhůty k odvolání (§58 odst. 1 s přihlédnutím k ustanovení §204 odst. 3 o.s.ř.), není rozhodnutím ve věci samé, jak to má na mysli ustanovení §237 o.s.ř., neboť jde o usnesení „pouze“ procesního charakteru. Přípustnost dovolání proto nemůže být vyvozována z tohoto ustanovením (ač odvolací soud zřejmě nedopatřením v poučení připojeném k napadenému rozhodnutí uvedl opak). Jak však vyplývá z vyloženého, charakter tohoto rozhodnutí nenaplňuje ani předpoklady přípustnosti dovolání, jež se podávají z výše uvedených ustanovení §238 , §238a a §239 o.s.ř.
Protože tak není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací proto dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl
(§243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona, též s přihlédnutím
k §241b odst. 2 o.s.ř.). Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§243a odst. l věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a §146 odst. 3 o.s.ř., za situace, kdy dovolání žalobce bylo odmítnuto, avšak žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. března 2006
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu