ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.1576.2005.1
sp. zn. 32 Odo 1576/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Dagmar Novotné ve věci žalobce P. Ch., proti žalované E., stavební společnost s. r. o., o zaplacení 51.450,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně, pod sp. zn. 6 C 102/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. dubna 2005, č. j. 25 Co 12/2005-70, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jičíně rozsudkem pro zmeškání ze dne 28. dubna 2004 č. j. 6 C 102/2002-47 uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 51.450,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Usnesením ze dne 4. dubna 2005 č. j. 25 Co 12/2005-70 Krajský soud v Hradci Králové rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že v dané věci nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že odůvodnění dovolání zašle ve lhůtě do 10. 8. 2005.
Nejvyšší soud České republiky po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §242 odst. 3, věty první, o. s. ř. může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedených v §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění.
Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel například pouze obecně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, tj. kdy neoznačí právní otázky nebo jejich právní řešení, jejichž posouzení odvolacím soudem považuje za nesprávné. K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá jen tehdy, jestliže popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy – řečeno jinak – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání zatíženo vadou, pro kterou dovolací soud nemůže pokračovat v dovolacím řízení, neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (srov. §242 odst. 3, větu první, o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů – jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 věty první, o. s. ř. – jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Podle věty druhé téhož ustanovení platí, že nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Z výše uvedeného vyplývá, že marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací sodu nemůže přihlédnout. Pro postup soudu prvního stupně při odstraňování vad dovolání to mimo jiné znamená, že může dovolatele vyzvat aby doplnil dovolání o určení obsahu v jakém rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolacího důvodu jen dokud neuplynula lhůta uvedená v §241b odst. 3, věty první, o. s. ř., a že lhůtu k odstranění těchto vad se musí stanovit tak, aby neskončila později, než lhůta uvedená v citovaném zákonném ustanovení. Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první, o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce (§57 odst. 2, věta první, o. s. ř.).
Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§57 odst. 2, věta druhá, o. s. ř.).
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 3 o. s. ř.).
Z obsahu spisu se podává, že dovolání žalobce ze dne 16. července 2005 (č. l. 78 spisu), které bylo doručeno Okresnímu soudu v Jičíně osobně dne 19. 7. 2005, dovolatel nijak nevymezil žádný dovolací důvod, ani neoznačil důkazy, které by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání. Žalobce pouze z důvodu pracovní neschopnosti, která trvá již od 1. 4. 2005 uvedl, že odůvodnění zašle ve lhůtě do 10. srpna 2005.
Z obsahu spisu (srov. doručenku na čl. 70 verte) se dále podává, že usnesení odvolacího soudu bylo dovolateli doručeno dne 30. května 2005.
Dovolatel do dnešního dne nedoplnil důvody dovolání.
Ve smyslu §57 odst. 2, věty první, o. s. ř. připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání na pondělí 1. srpna 2005.
Za stavu, kdy v době podání dovolání byla na straně dovolatele splněna podmínka povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), běžela dovolateli ve smyslu §241b odst. 3 věty prvé o. s. ř. lhůta k doplnění dovolání až do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání ve smyslu §240 odst. 1 o. s. ř.
Za situace, kdy dovolateli dnem 1. srpna 2005 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v §241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci uplatněného dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalobce trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. ledna 2006
JUDr. Kateřina Hornochová,v.r.
předsedkyně senátu