ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.46.2006.1
sp. zn. 32 Odo 46/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Dagmar Novotné v právní věci žalobkyně F., a. s., proti žalovanému 1. H., s. r. o., 2. J. H., a 3. F. S., o zaplacení 195.328,69,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 76/2003, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2005, č.j. 8 Cmo 361/2004-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. června 2004, č.j. 49 Cm 76/2003-33, zastavil řízení ohledně nároku 195.328,69,- Kč (výrok I.), vrátil žalobkyni alikvotní část zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.920,- Kč (výrok II.), uložil žalovanému č. 1 povinnost zaplatit žalobkyni částku 97.402,- Kč (výrok III.), uložil žalovanému č. 1 povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38.400,- Kč (výrok IV.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovaným 2 a 3 náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 23.120, Kč (VI.)
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. června 2005, č.j. 8 Cmo 361/2004-44 a/ změnil ve výroku II. rozsudek soudu prvého stupně tak, že žalobkyni nevrací část soudního poplatku ve výši 3.900,- Kč b/, ve výrocích V. a VI. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a ve vztahu k žalovaným 2 a 3 řízení ohledně jejich povinnosti zaplatit žalobkyni 97.402,- Kč zastavil (výrok I.). Uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovaným 2 a 3 na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně 42.256,- Kč (výrok II.) a rozhodl, že žalovaní 2 a 3 nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).
Usnesení odvolacího soudu v rozsahu výroků I.a/ a II. napadla žalobkyně dovoláním. Namítá, že řízení soudu prvého i druhého stupně je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť soudy vycházejí ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, resp. není vůbec zřejmé z jakých skutkových zjištění rozhodnutí ve svých závěrech vychází. Věc má v rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu o nevrácení soudního poplatku po právní stránce zásadní význam, neboť je v ní řešena právní otázka, která je soudy rozhodována rozdílně.
Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu v dovoláním napadeném výroku I. a) tak, že žalobkyni se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací soudní poplatek 7.820,- Kč na její účet č. 1766892/0800 a výrok II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Rovněž požaduje úhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání v této věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř., dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Usnesení odvolacího soudu, jímž byl změněn výrok rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že se žalobkyni nevrací část soudního poplatku ve výši 3.900,- Kč a že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 2 a 3 náklady řízení před soudem prvého stupně, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř., upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že se žalobkyni nevrací část soudního poplatku ve výši 3.900,- Kč, a že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 2 a 3 náklady řízení před soudem prvého stupně, nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného.
Nejvyšší soud České republiky je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl [§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř., když žalobkyně, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21 . března 2006
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu