ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.514.2006.1
sp. zn. 32 Odo 514/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobců a) F. W., a b) H. pro z. a. d. R. a B. ú., proti žalovanému označenému jako Česká republika, Národní památkový ústav Ústřední, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 C 11/2005, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. května 2005, č. j. 20 Co 201/2005-44, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 8. března 2005, č. j. 14 C 11/2005-23, odmítl podle §75a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) návrh žalobců, podle kterého by soud předběžným opatřením uložil katastrálnímu úřadu pro K. k., katastrálnímu pracovišti N., aby nepokračoval v řízení V – 4393/2004, dále bylo zakázáno žalovanému nakládat s nemovitostmi č. p.: 2, 5, 10, 14, v katastrálním území R. a tyto opravovat. Návrh podali žalobci současně se žalobou, kterou se domáhali určení neplatnosti kupní smlouvy. Návrh na vydání předběžného opatření vyhodnotil soud prvního stupně jako neurčitý, zejména v označení účastníků na straně žalující.
Usnesením ze dne 10. května 2005, č. j. Co 201/2005-44, Krajský soud v Hradci Králové odvolání žalobců odmítl. Odvolací soud potvrdil závěr soudu prvního stupně, že návrh na vydání předběžné opatření neobsahoval všechny potřebné náležitosti ustanovené občanským soudním řádem. Nedostatečný návrh na vydání předběžného opatření může být soudem prvního stupně pouze odmítnut.
Proti usnesením odvolacího soudu podali žalobci dovolání, neboť soud prvého i druhého stupně odmítl návrh na vydání předběžného opatření bez právního opodstatnění a bez právního důvodu, čímž žalobcům vznikla další škoda. Dovolatelé uvedli, že do tří měsíců bude dovolání doplněno advokátem. Do dnešního dne však dovolatelé dovolání nedoplnili.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesením odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř. , pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesením odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř.) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání podané proti usnesení o odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobců - aniž by se mohl věci dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. června 2006
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu