ECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.945.2005.1
sp. zn. 32 Odo 945/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně M. a.s., proti žalovanému K. k., o zaplacení částek 10 105,76 Kč, 9 855,96 Kč a 10 615,68 Kč, vždy s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 10/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. července 2004, č.j. 22 Co 479/2003-179, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 27. června 2003, č.j. 4 C 10/2002-152, v částech, v nichž Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, po spojení věcí vedených pod sp. zn. 4 C 10/2002, 4 C 18/2002 a 4 C 19/2002 ke společnému projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 4 C 10/2002, uložil původní žalované - O. n. (dále též jen „původní žalovaná“) – zaplatit žalobkyni částky 8 559,23 Kč, 5 085,94 Kč a 7 586,53 Kč (výrok I.). Dále ho změnil ve výši nákladů řízení přiznaných žalobkyni vůči původní žalované za řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). V zamítavém výroku ve věci samé co do částky 616,42 Kč a ve výroku o zastavení řízení co do částek 930,25 Kč, 4 770,02 Kč a 3 029,15 Kč zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn, neboť nebyl v této části odvoláním původní žalované napaden.
Rozsudek odvolacího soudu výslovně v rozsahu všech jeho výroků napadla původní žalovaná dovoláním, jehož přípustnost opřela o zásadní právní význam napadeného rozhodnutí podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) ve spojení s §237 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť podle jejího názoru odvolací soud řešil právní otázku uzavření kupní smlouvy v rozporu s hmotným právem. Jako dovolací důvod označila nesprávné právní posouzení věci, tvrdíc, že nedošlo k uzavření kupních smluv ve smyslu §409 obchodního zákoníku (dále též je „obch. zák.“), neboť ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo, že kupní cena žádným ze způsobů dle §409 odst. 2 obch. zák. stanovena nebyla.
Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud před rozhodnutím o dovolání odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí a aby rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou usnesením ze dne 17. června 2005, č.j. 4 C 10/2002-202, za aplikace §107 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. rozhodl, že v řízení bude nadále pokračováno jako se žalovaným s K. k., jako s procesním nástupcem původní žalované, která zanikla po podání dovolání, konkrétně ke dni 30. září 2004 usnesením zastupitelstva K. k. ze dne 24. června 2004 o zrušení příspěvkových organizací tohoto kraje, tedy i původní žalované.
Dovolání v této věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Jde-li o rozsudek, jímž byl odvolacím soudem potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (jak tomu bylo i v posuzovaném případě), je předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., o které lze obecně přípustnost dovolání opřít, skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží [srov. §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].
V předmětném sporu jde nepochybně o obchodní věc. Podle obsahu spisu šlo, po částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení v rozsahu částek 930,25 Kč, 4 770,02 Kč a 3 029,15 Kč, o zaplacení částek ve výši 9 175,65 Kč, 5 085,94 Kč a 7 586,53 Kč jako úroků z prodlení za pozdní úhradu faktur vystavených žalobkyní původní žalované za dodávky zdravotnických materiálů uskutečněné na základě mezi nimi ústně uzavřených kupních smluv podle obchodního zákoníku. Soudy obou stupňů správně dovodily, že uzavírání předmětných kupních smluv je obchodněprávním vztahem podle §409 odst. 1 obch. zák., neboť žalobkyně jako dodavatel léčiv je subjektem zapsaným v obchodním rejstříku a tato činnost patří k její obchodní činnosti a původní žalovaná, která léky odebírala, tak činila v rámci zabezpečování veřejných potřeb, ke kterým dodávka léčiv do nemocnice nepochybně patří.
Za situace, kdy jde o obchodní věc a dovoláním dotčeným potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu ve věci samé bylo rozhodnuto o peněžitém plnění v celkové výši 21 231,70 Kč, kterou tvoří jednotlivé přisouzené částky ve výši 8 559,23 Kč, 5 085,94 Kč a 7 586,53 Kč, jedná se ve smyslu §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné. Za stavu, kdy celková výše přisouzené částky v souzené věci nepřesahuje částku 50 000,- Kč, nebylo nutné již zkoumat přípustnost dovolání podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve vztahu k jednotlivým přiznaným částkám samostatně, jak je nezbytné učinit vždy za situace, jde-li ve sporu (a jak tomu bylo i v souzené věci) o několik věcí se samostatným skutkovým základem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod číslem 9).
Rovněž tak dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. směřující proti druhému a třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, majícím charakter usnesení ve smyslu §167 odst. 1 o. s. ř., není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Lze tak uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto podané dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání žalovaného bylo odmítnuto, žalobkyni však v souvislosti s dovolacím řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 19. ledna 2006
JUDr. Miroslav Gallus,v.r.
předseda senátu